Na Ukrajině začala předvolební prezidentská kampaň
Také některé naše lékárny pocítily, že na Ukrajině vzplála chřipková epidemie. Řada lidí totiž posílá balíčky s léky po řidičích autobusů svým známým do nejvíce postižených oblastí jako Lvov, Ivano-Frankivsk a Ternopyl. Tamní lékárny totiž zejí prázdnotou, byť se ceny léků vyšplhaly na desetinásobek.
Když jsem se kolegy z ukrajinského deníku Dělo ptal, jak to vlastně s chřipkou je, vysvětlil mi, že Ukrajina v podstatě není ohrožena více než některé jiné evropské země, ale epidemii výrazně zviditelnila současná kampaň k prezidentským volbám naplánovaným na příští leden. Předvolební mítinky byly sice zakázány, ale to vůbec neznamená, že osm kandidátů mezi sebou přestalo bojovat. A nyní prostě řeší, kdo z protikandidátů za šíření viru může.
Prezident Viktor Juščenko není zrovna tím nejsilnějším, jeho volební preference se pohybují mezi 4 procenty (odhad obecných průzkumů) a 7,5 procenty (prezidentský odhad). Ani premiérka Julie Tymošenková není podle průzkumů první. Téměř o 10 procent má před ní náskok Viktor Janukovyč, poražený z oranžové revoluce roku 2004. Z té doby mi zbyla oranžová šála s jediným slovem „Tak!", zatímco Ukrajincům trpká příchuť zklamaných nadějí.
Zápisy do historie
Zažil jsem všechny volby od vyhlášení ukrajinské nezávislosti. Leonid Kravčuk, byť předtím byl ideologickým tajemníkem komunistické strany, se do ukrajinské historie zapsal tím, že vyhlásil nezávislost země a sváděl tvrdý, leč marný boj s Moskvou a Washingtonem o to, zda Ukrajina zůstane jadernou mocností. Leonidu Kučmovi zase připadl nevděčný úkol likvidovat ze sovětské éry neblaze proslulou černobylskou jadernou elektrárnu. Také on tehdy podlehl tlaku ze zahraničí, protože podle mínění odborníků tak radikální krok nebyl nutný. Nyní prezident Juščenko vyhlásil celonárodní diskusi o svém návrhu nové ústavy, jenž by měl přesněji definovat, jakou republikou Ukrajina bude - zda parlamentní či prezidentskou. Jiní političtí vůdcové tuto diskusi nepodporují. Nedomnívají se totiž, že nová ústava je tím nejožehavějším problémem, který Ukrajinu pálí.
Prezidentská kampaň nese všechny znaky politické a ekonomické situace země: nejistota, přešlapování, nedůvěra lidí, vše násobeno neurčitostí volebních programů.
„Hlavním trhákem Julie Tymošenkové bude deset volebních programů, ale nemohu vám je sdělit dřív, než nevyhrajeme volby," odpověděl poněkud kuriózně šéf parlamentní frakce BJUT Ivan Kirilenko. Co v těchto „podpultových" programech asi je? Roušku tajemství přece jen poodhalil jeho kolega Svjatoslav Olejnik: „Hlavní důraz se klade na reformu vesnice a agrárního komplexu."
Ekonomika kulhá na obě nohy
Ukrajina na tom ekonomicky skutečně není dobře. Zářijová produkce nejdůležitějšího ukrajinského průmyslového odvětví - metalurgie - stejně jako v předchozích měsících klesla v porovnání s loňskem o dalších více než 7 procent, nicméně složitou situaci ekonomiky lze dokazovat odvětví za odvětvím, například na průzkumu ukrajinských (ale i ruských - Ukrajina získala koncesi například na Sachalinu) nalezišť nafty a plynu. Ačkoliv to je oblast, která zemi životně zajímá, práci se nedaří. Příkladem je třeba státní firma Poltavnaftogaz-geologija, kdysi jeden z největších podniků v zemi. Za sovětských časů v něm pracovalo na 10 000 lidí, ještě loni jich bylo asi 1500 a nyní zbylo 280 lidí a podnik stojí před likvidací.
To vše výrazně souvisí s prezidentskou kampaní. Závislost na ruských dodávkách plynu není jen problémem pro státní pokladnu, je to především otázka navýsost zahraničně politická. Moskva se stále nemůže smířit s tím, že u svých bývalých satelitů ztratila vliv, a snaží se ho soustavně, až tvrdošíjně, obnovit ekonomickými pákami. Ať už Kyjev uzavře s Moskvou jakoukoliv smlouvu, vždy když přichází zimní období a zejména, když v tomto období mají proběhnout volby, začne nová bitka o dodávky plynu a jeho cenu. Teď Moskva hrozí, že opět uzavře kohoutky. Vyhraje-li Janukovyč, bude plyn levnější. Zvítězí-li Tymošenková, dojde zřejmě také k určitému kompromisu, byť horšímu. Zůstane-li však prezidentem Juščenko, plyn nebude. Jeho euroatlantická a zejména proamerická orientace (a to nejen pro původ jeho manželky) je pro Kreml nepřípustná.
Nejde jen o plyn. Na zostřování vztahů upozornil mimo jiné i prezident Evropské asociace Ukrajinců Alexej Tolkačov. Na základě různých faktů z posledního období varuje, že Moskva může dokonce využít současného období zmatků a nejistot a zahájit proti Ukrajině válku o Krym. Moskva také značnými prostředky podporuje proruské organizace působící na Ukrajině a kampaň proti vstupu země do EU a NATO. Není divu, že je celý Sevastopol oblepen proruskými plakáty.
Pak jsou tu vnitropolitické důvody. Pokud by v zemi vládla ekonomická stabilita, lidem by tolik nevadila politická labilita. Je však stále očividnější, že funkce ukrajinského prezidenta se stává spíš jen cílem osobní kariéry a ne prostředkem udělat pro zemi něco užitečného. Je otázkou, do jaké míry vůbec nový prezident bude schopen čelit problémům, které země prožívá.