Srpnové prezidentské volby v Afghánistánu se měly původně konat už počátkem jara, ale byly neustále odkládány, prý bylo v tak rozsáhlé zemi zmítané válkou a bez větší infrastruktury třeba více času na jejich přípravu. Pokud ale tento dodatečný čas vedl jen k tomu, že volby byly nakonec jeden velký podvod - přes milion hlasů odevzdaných ve prospěch prezidenta Hamída Karzáího bylo zfalšovaných a ve stovkách okrsků se ve skutečnosti nevolilo vůbec -, co si nyní myslet o dalším hlasování, které se má uskutečnit už během tří týdnů?
Ředitel afghánského Střediska politických studií Harún Mír už prohlásil, že volbám naplánovaným na 7. listopadu nyní hrozí, že se jich nezúčastní ani 20 procent voličů. Na vině prý budou hrozby Tálibánu, nastupující zima a hlavně naprosté znechucení a deziluze, které se mezi prostými Afghánci šíří se spolehlivostí epidemie. Ať už si tedy Hamíd Karzáí volby zmanipuluje ve svůj prospěch jakkoli - a ponechal si k tomuto účelu ve funkcích všechny členy své ústřední Nezávislé volební komise - výsledná vláda bude stejně nelegitimní, jako ta nynější.
Bruce Riedel, který v Obamově administrativě vede politiku vůči Afghánistánu a Pákistánu, je z toho nervózní a nevylučuje možnost „druhého fiaska": „To by byl naprostý konec. Třetí kolo už si dovolit opravdu nemůžeme."
OSN, která nařídila zlikvidovat hlasy z 210 z celkem 380 volebních okrsků a dopočítala se, že Hamíd Karzáí nezískal nadpoloviční většinu hlasů, jak sám pyšně tvrdil, nýbrž nedosáhl ani na polovinu, se mezitím dala se do příprav voleb nových. Vyměnila na dvě stovky členů volebních komisí, kteří byli podezřelí z podílu na falšování voleb, nicméně vzhledem k rozsahu všech zatím odhalených podvodů, je to nejspíš krok silně nedostatečný.
Barack Obama přesto uspořádání druhého kola uvítal: „Pro všechny vrstvy afghánské společnosti je nyní životně důležité, aby společně postupovaly dál v budování demokracie, míru a spravedlnosti." Při pohledu na afghánskou realitu sice není zřejmé, o čem že to americký prezident zrovna mluví, nicméně Bílý dům je třeba omluvit, protože má svých starostí plno. Zvažuje nyní totiž, že by do Afghánistánu vyslal dalších 40 tisíc vojáků. Jeho nejvyšší velitel v Afghánistánu generál McChrystal ale na boj s asi 20 tisíci táliby žádá k nynějším zhruba 60 tisícům vojáků (a tisícům vojáků NATO) posily čítající 80 tisíc mužů, tolik jich Pentagon ovšem nemá. A velmoc, které dojdou vojáci, už je velmocí jen tak jaksi napůl.
A tak bude 7. listopad, datum historicky jaksi revoluční, dnem mimořádně důležitým, a to nejen pro samotný Afghánistán.