Václav Daněk ve své nové sbírce naplnil až po okraj kalich skeptické naděje.
Básníka Václava Daňka není třeba zběhlejšímu čtenáři poezie obšírně představovat, přestože je ještě daleko pilnější jakožto překladatel, zejména ruské poezie. Kniha Svěcení podstatných slov je již jeho devátou sbírkou autorskou, nepočítáme-li výbor Sestup s hory z roku 1999. Své osmdesátiny tak tvůrčím způsobem slaví již podruhé, první jeho „jubilantskou“ sbírku – Kolibří výlety – vydalo letos nakladatelství Akropolis ve spolupráci s českým PEN klubem.
Zatímco v oné předchozí se autor věnoval spíše drobnějším formám, ať už evropským či orientálním, Svěcení podstatných slov je zaslíbeno disciplíně královské – sonetu. A to v jeho nejrůznějších podobách, nejen čistokrevných. Najdeme zde dokonce i kaligramy.
Úvodní oddíl má formu sonnetu redoublé. Čtrnáct sonetů, každý na téma určité barvy, je uzavřeno patnáctým, tzv. mistrovským. Ten se sice neskládá z prvních veršů básní předchozích, jak má předpisově správně být, nicméně vědomě se k této skutečnosti přiznává a slouží spíše jako doslov. Stojí však za to si ony první verše zpětně projít – alespoň místy jistá návaznost prosvítá. Celkově se v tomto prvním oddíle (ale nejen v něm) často vrací kontrast mezi ději tragickými (diktatury, nemoci, postupující stáří) a milovanými drobnostmi, vzpomínkami, nadějemi. Pokud ovšem existuje cosi jako naděje skeptická. Té najdeme u Daňka kalich až po okraj naplněný, přesto že sbírce na mnoha místech nechybí ani humor.
Druhá část je složena ze sonetů odvážně upravených do formy kaligramů. Nebudeme prozrazovat jednotlivé podoby, snad jen dodejme, že pro autora nejcharakterističtějším se nám zdá kaligram Strom poznání. Až jednou vyjde Daňkovo kompletní dílo, mohl by být otištěn rovnou na přebalu. Ostatně verš Cvičit víru, že může být ještě mnohem hůře částečně vykresluje i onu výše zmíněnou skeptickou naději.
Následuje část stěžejní, alespoň co se rozsahu a názvu sbírky týče. Každý sonet zde zpracovává jednu ze základních reálií či jedno ze základních témat života. Přirozeně jde často o slova velká (být, svoboda, krása, bůh, přátelství…), jejich zpracování je však daleko vší okázalosti a patetičnosti. Naopak, překypuje detaily a zachází často do drsnosti. Přesto zde však jeden sonet nápadně vybočuje z řady – a snad je to i tím, že jde o sonet na téma „nejmenší“, nazvaný Kopřiva. Je také nejprostší, nepřekypuje obrazy, zato má v sobě ze všech básní v této části nejpřímější psychologii. Blíží se písňovému textu a klidně by ho mohl zhudebnit například Jan Spálený nebo Vladimír Mišík. Tato plevelná rostlina, prorůstající uprostřed cyklu mezi dlaždicemi ostatních sonetů, výtečně celou třetí část oživuje a dodává jí další rozměr.
Sbírku uzavírá další sonnet redoublé, tentokrát v plné kráse. Nejenže onen závěrečný mistrovský je ukázkově složen z prvních veršů ostatních čtrnácti, ty jsou navíc totožné vždy se závěrečným veršem sonetu předcházejícího. Toto navázání umocňuje tu skutečnost, že jde v zásadě o jednu velkou báseň, velkolepou básnickou skladbu s jednotným příběhem životní lásky. Po přečtení této části zbývá jen knihu zavřít a smeknout klobouk.
Václav Daněk: Svěcení podstatných slov, Gallery 2009, 1. vydání, 96 str., doporučená cena 147 Kč.