Proslulý hudební a filmový skladatel Goran Bregovič přijel do Prahy ohlásit nový ambiciózní projekt. Bude komponovat klasický příběh Orfea a Eurydiky pro velkou operní scénu v Německu.
Bregovič však přišel Praze a světu sdělit ještě jednu nepoměrně důležitější věc: Stal se mluvčím Výzvy za obnovení dobrých vztahů obyvatel bývalé Jugoslávie. Jejím iniciátorem je občanské sdružení Lastavica (vlaštovka), tvořené bosenskou emigrací v Čechách.
„Cítíme se být stále Jugoslávci," říká Bregovič. „Nechceme měnit hranice. Státy nejsou důležité, ale jde o to, aby k sobě obyčejní lidé našli opět cestu, jako tomu bylo dříve."
Bregovičův koncert na Staroměstském náměstí nesl záhlaví - Slovanský jih přátelům českým. Happening pod širým nebem roztancoval Pražany, početnou balkánskou diasporu i kolemjdoucí turisty, jak se to dělá na balkánské svatbě nebo pohřbu. Koncert byl zdarma a přeplněné Staroměstské náměstí, nabité podmanivou atomosférou balkánských rytmů, připomínalo spíše revoluci. Orchestr pro svatby a pohřby, jak se jmenuje Bregovičův početný ansámbl, odehrál poctivý koncert před obrovským publikem, které se nesejde ani na fotbalovém stadionu.
„Děkujeme Čechům, že mnohým z nás poskytli azyl v těžkých časech," říká Idib Jaganjac, spoluautor výzvy, který do Prahy uprchl ze Sarajeva.
Mnozí z nás si ani nevšimli, že v Praze se děje něco velkého - začaly se tu psát nové dějiny jihovýchodní Evropy. Za Bregovičem přijely televizní štáby a novináři ze tří zemí, a to nejen kvůli jeho koncertu. Potřeba zlepšení poválečných vztahů zemí někdejší Jugoslávie už dlouho visela ve vzduchu, ale politici ji nedokázali říci nahlas.
Bregovič se vyslovením „pražské výzvy" sám situoval do role Orfea.
Také tento muzikant musí přesvědčit mocné, aby mu vrátili jeho ztracenou lásku - Jugoslávii. A to nebude snadné. Znamená to změnit myšlení politiků nejen v balkánských zemích, ale obměkčit i srdce velkých mocností. Jiné cesty však není. V této válce nebylo vítězů, proto na ni chtějí všichni už zapomenout. Sympatické je, že za výzvou stojí skupina tvořená většinou bosenskými muslimy. Změnit stereotypy zaběhlé po téměř dvacet let nepůjde ze dne na den. Přesto se iniciátorům výzvy podařilo alespoň malé vítězství. Bregovičův koncert podpořily ambasády Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie. Pouze Slovinsko odřeklo. Od konce války je pražský koncert Gorana Bregoviče prvním dílem, které tyto země konají společně.
Goran Bregovič proslul tím, že dokázal skloubit symfonickou hudbu s balkánskými folklórními rytmy v harmonický celek, který dokáže oslovit kohokoli. Jeho umění spojuje lidi různých etnik i náboženství, otvírá cestu k dialogu.
„Orfeus je pro mě životní výzva", říká tento skladatel. „Teprve když je vám přes padesát, uvědomíte si, jak je život krátký. Pokud se vám podaří dotknout alespoň některých důležitých věcí, je to výhra."
Nákladná scéna Orfea v Hamburku s více než stovkou postav a velkým symfonickým orchestrem budou zásadní zkouškou Bregovičova talentu. On sám má před tím velký respekt. Doufejme však, že Orfeus bude úspěšný, dojme k slzám kruté bohy a dostane zpět svoji milou. Ale nesmí se ohlížet.