Na dveřích poslanecké kanceláře má stále cedulku KDU-ČSL. Ačkoliv od června letošního roku se stal vůdčí osobností nové české politické strany TOP09, není pro něho snadné se po čtvrt století v dresu jedné politické strany, stát náhle někým jiným, a jít na trh s úplně novou značkou.
Poslanec Miroslav Kalousek se ale právě o to snaží. „Dáte si panáka?" překvapí před zahájením rozhovoru v kanceláři s výhledem na srdce Malé Strany. Muž v plné síle, který vstává velmi brzo, a nedělá rozdíly mezi dny všedními a svátečními, je ráno usměvavý, ochotný... a stále trochu ve střehu. Občas mu pravá ruka cukne po mobilu, aby cosi ověřil.
Kdo by v této zemi neznal Miroslava Kalouska? I on zná téměř všechny... Situace, která vypukla uprostřed minulého týdne je, zdá se, příliš nepřekvapila. Nejdůležitější je pro něj stav veřejných financí. Výrok Ústavního soud, který hrozí posunutím parlamentních voleb, ho z míry příliš nevyvádí.
„Přes řadu pochybností, které mají teoretikové práva, nezbývá, než rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Pevně však doufám, že při svém rozhodování v následujících dnech budou mít ústavní soudci na paměti, že Česká republika naléhavě potřebuje politickou vládu s plným mandátem z nových voleb. V opačném případě se budou jen prohlubovat problémy pocházející z ekonomické krize," říká poslanec za KDU-ČSL a mozek TOP09, bývalý ministr financí Kalousek.
HORKÉ LÉTO NA MALÉ STRANĚ
Jak jste strávil léto? Byl jste někde na nějaké jachtě?
Když se rozhodnete v červnu založit politickou stranu, s kterou chcete v říjnu uspět ve volbách, nemáte ani dovolenou, ani volné víkendy. Což není stížnost, to bylo mé dobrovolné rozhodnutí. Ale zase na druhou stranu, co by za to zahraniční turista dal, kdyby mohl strávit v létě tři měsíce na Malé Straně.
Vy asi znáte všechny aktéry této, tzv. toskánské aféry, která hýbala v létě českými médii. Co tomu vlastně říkáte?
Samozřejmě, že znám osobně v zásadě téměř všechny, kteří tam byli nafoceni. Ale nevím, jestli bych je nazýval aktéry...
A co vám proletělo hlavou, když jste ty fotografie viděl poprvé?
Zaprvé, že je to nechutné fízlování. Zadruhé, že zkušený... člověk, ale i nezkušení lidé, musejí počítat i s nechutným fízlováním, které bude chtít navíc dva měsíce před volbami kdekdo zneužít.
A to propojení velkých firem s politickou elitou vás neznepokojuje?
Podívejte, to jsou dvě různé věci. Já bych to nerad spojoval. Myslím si, že propojení politiky s byznysem... vždycky tady musí být nějaká komunikace politiků s byznysem. Ale je věc jiná, jestli to je komunikace za účelem zlepšení podnikatelského prostředí, nebo komunikace za účelem omezení rovných šancí: to znamená nikoliv rovné podnikatelské prostředí, ale šance jenom pro někoho. Říkal jsem to již dříve, a máme to v našem volebním programu...
Tady to přesáhlo běžnou normu chování, při které jsme svědky jakési plíživé privatizací veřejné moci, kdy politik už nestojí na straně té neorganizované většiny, kteří jsou daňoví poplatníci, ale spíš toho organizovaného zločinu... Ale to není pouze otázka centrální moci. V některých regionech to dosáhlo takové dokonalosti, že v zásadě je jedno, jestli volíte kandidátku ODS nebo ČSSD, protože volíte někoho, kdo nekandiduje, a navlečen je vždy do různých triček.
Máte s tím nějakou osobní zkušenost?
Já pocházím z jižních Čech, který je jedním z regionů, kde na té regionální úrovni to dosáhlo dokonalosti.
Byl jste vy sám třeba předmětem nějakého typu korupce?
Byl jsem předmětem nabídky úplatku v roce 1994, který jsem oznámil, a ta osoba byla odsouzena.
Můžete nám připomenout, o co se jednalo?
Jednalo se o jednu osobu...
A kolik vám nabízel?
(Uff) Bylo to v řádu milionů...
To bylo ještě, když jste byl náměstkem ministra obrany...
Ano, to jsem byl náměstkem na ministerstvu obrany. Podal jsem trestní oznámení, a ta osoba byla pak odsouzena na tři roky. Já nevím... Vzhledem k tomu, že už to bylo dlouho, a ta osoba už může být zatím vymazána z trestního rejstříku - byť si to jméno pamatuju - tak mi nepřijde slušné, abych ho dnes jmenoval.
Jak se podle vás korupční praktiky oproti 90. letům změnily? Překročily podle vás nějakou mez?
Právě že překročily... Jedna věc je boj s korupcí, že vám někdo nabídne úplatek za nějakou úsluhu... A s tím je samozřejmě třeba bojovat. Ale na druhou stranu musíte vědět, že nikdy nemůžete stoprocentně zvítězit. Ale to je něco řekněme na úrovni... kapesní krádeže, nebo bankovní loupeže.
Ale tomu, čemu já říkám plíživá privatizace veřejné moci, to už je jakýsi vyšší stupeň. To už je organizovaný systém, který v zásadě získává své politiky jako de facto své zaměstnance. Což je pro demokracii neskonale nebezpečnější, protože tady už se musíte ptát po samotné legitimitě celého systému. A potom už logicky nabízí otázka: „Je tohle ještě legitimní systém?" A na tohle často odpověď zní: „Není!" A z toho může vzniknout další otázka: „Je tržní hospodářství legitimní?" A hrozí odpověď: „Není!" Hrozí vlastně zpochybnění legitimity celého politického systému. A to je příšerně nebezpečné. Proto si myslím, že se to musí zastavit.
A jak to chcete zastavit?
Zastavit to můžete pouze politickou silou...
Například tím, že odstraníte některé monopoly?
Ale monopoly vždycky budou. Máte navíc přirozené monopoly, například v energetice. Ale pokusy monopolizovat politiku, ty jsou opravdu velmi nebezpečné.
MINISTREM FINANCÍ S VELKÝM DEFICITEM
Vy jste v té poslední vládě byl ministrem financí. A když tu mluvíme o těch rovných šancích, připomeňte mi, prosím, s jakým deficitem rozpočtu jste odcházel...
Za rozpočet, za který já ještě zodpovídám, to byl rozpočet roku 2009, se přiblížil deficitu 200 miliard korun. A to bylo dáno zejména dramatickým propadem domácího produktu v souvislosti s hospodářskou krizí, a ta vláda nedělala nic jiného, než že tuto skutečnost odhalila. A o ní někteří z nás mluvili již zhruba před deseti lety. Ze zákona máme nastaveny mandatorní výdaje prostě tak, že máme strukturální deficit minimálně ve výši 80 miliard.
To jste si patrně na začátku asi nepředstavoval. Odcházel jste tedy s pocitem prohry?
Neodešel jsem s žádným pocitem prohry! Ministr financí, ať už dnešní nebo včerejší, není schopen sestavit rozpočet s výrazně nižším deficitem, pokud parlament neschválí změny rozpočtové legislativy zejména na výdajové straně, a může to být částečně i na příjmové straně, a daně se tím zvyšovat nemusí. Někdo na to může mít jiný názor, ale v každém případě beze změn zákonů nemůže žádný ministr financí výrazně snížit deficit, protože 80 procent těch výdajů jsou předurčeny zákonem, a to žádný ministr to nezmění....
Zažíváme v posledních dnech velké trachtace kolem nynějšího ministra financí Eduarda Janoty... Jak byste to vy sám komentoval?
Já bych jeho počínání označil za mimořádně odpovědný krok úřednického a politického ministra, který se snaží snížit deficit! A jsme opět u toho: to se nedá udělat škrty na papíře, to se musí udělat zákony. Tuším, že ministr Janota má těch návrhů asi devět. Nejhorším řešení této situace, je nedělat nic. Navrhoval jsem to, aby se ještě teď, před volbami, se to projednalo v poslanecké sněmovně, aby vláda neměla svázané ruce. Protože ta vláda stejně před rokem 2010 nic neudělá!
A mne strašně zklamalo, že oba předsedové, ČSSD a ODS, tedy ti dva, co tuto současnou vládu složili, tak zásadním způsobem odmítli odpovědnost. Utekli od odpovědnosti jako dva malí kluci. Oba dva vědí, že když se nestane nic, bude rozpočet mít deficit 240 miliard! Takže to tak nechají běžet, než aby přijali řádnou politickou odpovědnost. No, holt jsme prostě před volbami....
Dva se perou, třetí se směje?
Já se vůbec nesměju. Já jsem nebyl jenom tři roky ministrem financí, ale v oblasti rozpočtů již pracuji více než 10 let a stále říkám to samé. To, že někdo uteče od zodpovědnosti a připustí deficit o 80 miliard nižší, to je pro mne velkým zklamáním, čímž se zbytečně se zvětšuje riziko snížení ratingu České republiky, horším přístupem k penězům, a to je špatné nejen pro stát, ale i pro občany.
Dá se ale zároveň říct, že ta předchozí vláda jste podcenili možné dopady finanční krize. Možná, že by se tyto věci daly řešit dřív, nemyslíte?
Prosím vás, že jsme neodhadli celkovou hloubku hospodářské krize, to je pravda. .... Ale teď mi ukažte někoho, kdo ji odhadl.
Kritikové se ale ozývali i zprava, předchozí ministr financí Vlastimil Tlustý, například...
Bývalý ministr Tlustý ve sněmovně společně s místopředsedou poslancem Sobotkou mne přesvědčovali, aby byl připočten nárůst rozpočtu plus tři procenta. A já jsem říkal, že to nemá cenu, protože kdybychom to dělali podle těchto rozpočtů, byli bychom ve stejně nereálných číslech, a museli bychom to dělat znovu. Z tohoto hlediska žádnou vinu nebo zodpovědnost nepřipouštím.
TRADICE A VÝCHODISKA TOP 09
Podívejme se na vznik vaší strany TOP09. Vy jste byl dlouholetým členem KDU-ČSL, a členem ČSL dokonce snad od roku 1986...
1984.
...čili je to už 25 let, co jste na politické scéně, té předlistopadové i té polistopadové. Do jaké míry se vaše zkušenost liší?
Počkejte, to takhle nemůžete říct, že jsem byl před listopadem na politické scéně...
ČSL byla členem Národní fronty...
Byl jsem členem KDU, byl jsem tenkrát členem ČSL, ani za to se nestydím... Protože členové ČSL na tom byli často mnohem hůře, než nestraníci. Každá zkušenost je dobrá. Ale o žádných předlistopadových zkušenostech nemůžete mluvit, protože ta strana de facto nebyla žádnou politickou stranou. Vykonávala spíše spolkovou činnost, nikoliv politickou. Politické zkušenosti mám od 90. roku. A celý svůj aktivní život mám spojen s ČSL, kde jsem se dost výrazně podílel na budování jejího programu, směřování v různých pozicích, funkcích. Dokonce téměř tři roky i jako předseda strany...
V okamžiku, kdy se KDU-ČSL, zdá se, zřejmě definitivně rozhodla vydat se cestou budování rovné spotřeby, nikoliv rovných šancí, tak to pro mne přestala být legitimní cesta.
Situace uvnitř KDU-ČSL byla ale dlouho rozdělená mezi křídlem Cyrila Svobody a tím vaším. Do jaké míry to pro vás bylo bolestné rozhodnutí po tolika letech...
Nebylo to tak jednoznačné. Bylo zřejmé, a hlavně se to dostalo do fáze, kdy že už to vůbec nebylo otázkou předsedy, otázkou ochoty či neochoty funkcionářského aktivu a velké části členské základny. Vysvětlovat situaci změn ve veřejných rozpočtech, změn v ekonomicko-sociálních systémech, můžete jenom do té doby, dokud převažuje ochota tomu naslouchat. Ale zde převážila spíše ochota odporu. Podle mého názoru ale KDU-ČSL jako konzervativní strana by měla usilovat o společnost rovných šancí, a tyhle názory se navzájem vylučují.
Jedná se prosazení modelu svobodného trhu, a snaha vytvoření co nejméně omezujících podmínek, které jsou tou jedinou cestou k prosperitě a dosažení sociální spravedlnosti. Rovnou měrou tu ale zároveň musíme dodat, že čím je trh svobodnější, tím přísnější musejí být jeho pravidla.
A jakou roli v tomto rozkolu hrály přirozené aliance KDU-ČSL? Pro Cyrila Svobodu to vždycky byla ČSSD, pro vás spíše ODS...
To směřování vůbec nehrálo nijak závažnou roli.
Byl to tedy ryze ekonomický aspekt...
To nebyl ekonomický, ale sociální aspekt, ekonomicko-sociální aspekt, protože budování sociálního státu tímto způsobem je výrazně asociální. A to nemusí trvat ani tak dlouho. Dostáváme se totiž do dluhové pasti. To si potom mohou chtít všichni zvyšovat sociální dávky, když jim na to nikdo nepůjčí.
Toto bylo pro mne rozhodující, než možné spolupráce s další stranou. Přemýšlel jsem, zda odejít z veřejného života nebo se podílet na založení nové konzervativní strany, která by dělala takovou politiku, která m i vyhovuje. Rozhodl jsem se pro to druhé.
TOP09 je jedinou politickou stranou, která dosud nebyla ustanovena, ačkoliv má ještě z minula zastoupení ve sněmovně za strany jiné. Na vašich dveřích máte stále KDU-ČSL. Jak se vám s tím pracuje?
Máme zastoupení v parlamentu, ale i v senátu. Strana ještě nemá ustanoveny své orgány, protože podle zákona o politických stranách musí být zaregistrována, má své IČO a musí udělat ze zákona všechny formální úkony: tedy ze zákona má šest měsíců, aby naplnila ustanovení orgánů své strany. Nyní máme ustanoven přípravný výbor. Zaprvé musíme připravit soupis kandidátek. A za druhé by byla i jistá neférovou vůči členům, abychom ustanovili něco, aniž bychom počkali na členy. Kdybychom udělali ustavující sjezd, tak by to vypadalo, jakože si děláte stranu jenom pro vaši potřebu.
KDU-ČSL mívala kdysi 40 000 členů. Kolik členů má nyní TOP09?
TOP09 má asi 1800 přihlášek, z nichž většina už byla přijata. Tuším, že další část ji budeme připravit zítřejší dopoledne...
A jaký je podíl bývalých členů KDU-ČSL?
Já to nepočítám, tak jako nepočítám, kolik je tam bývalých členů ODA, nebo bývalých členů ODS. Našli bychom nejednoho. Opravdu si nevedu žádnou evidenci, protože jsme nový konzervativní subjekt, ale tam, kde já kandiduju, je podíl bývalých členů KDU-ČSL asi 10 procent.
A stihli jste pokrýt všechny kraje?
To byla jedna z věcí, o které jsme vážně uvažovali, protože jsme z toho rozhodně nechtěli mít nějaký pražský diskusní klub. To, že jsem schopni poměrně rychle založit místní i regionální organizace, abychom mohli jít i do krajských a komunálních voleb, tak jsme se rozhodli, že do toho můžeme jít. Politická strana může fungovat jenom tehdy, když působí jako politický subjekt na všech úrovních.
Spojili jste se s hnutím Starostů a nezávislých, což je oblíbená technika, jak pokrýt kraje...
Náš zájem spojit se s hnutím starostů, kteří nejsou klasickou politickou stranou, o nichž lze říci jsou programově orientováni na regionální politiku, byl veden úmyslem, vzešlý z mé komunikace s předsedou Janem Gazdíkem o rozpočtovém určení krajů. Po založení TOP09 jsme se našli velmi rychle.
Jde tedy o programovou snahu být zde jakýmsi Robinem Hoodem pro kraje? Na té národní jste ale spíš Antihoodem...
To ale neznamená vždycky, že dostanou více peněz. Udělali jsme společně ale hodně velký kus práce, aby ta logika byla přijatelnější. Důležité je, aby například, když je v nějaké obci škola, aby byla rozpočtově přijatelná, když je to polovina rozpočtu. Snížení mezi nejchudšími a nejbohatšími obcemi byl v rámci novely nižší, nám se ji podařilo snížit na čtyřnásobek, zatímco dříve to byl sedminásobek.
A co se týče role pana Schwarzenberga. On řekl, že je svým způsobem taková okrasa, zatímco vy jste taková polepšená Máří-Magdalena. Takhle to máte rozdělené?
Nechci tu komentovat každý bonmot Karla Schwarzenberga. Rozhodli jsme se spolu ustanovit TOP09 a on je největší autoritou. A on se bude také na ustavujícím sněmu ucházet o předsedu...
A kdy máte ten sněm?
Někdy koncem listopadu... Strana byla registrována koncem června a do konce prosince musíme mít ustavující sněm. Nedokážu si představit nějakého protikandidáta. Na něm leží velké tíha prezentace strany, na mne zase větší tíha manažerské práce.
Kolik čekáte, že získáte. Deset procent?
Nebudu si zásadně tipovat!
Přeji vám tedy, abyste dosáhl toho, čeho jste si předsevzal. Jaké jsou vlastně vaše ambice?
Chtěl bych pokračovat v práci, kterou jsem si předsevzal a rozhodně bych chtěl předejít státnímu bankrotu, který nám hrozí.
***
Nyní to ale čerstvě vypadá, že nás čeká ústavní krize... Možná budete mít více času na kampaň.
Přes řadu pochybností, které mají teoretikové práva, nezbývá, než rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Pevně však doufám, že při svém rozhodování v následujících dnech budou mít ústavní soudci na paměti, že Česká republika naléhavě potřebuje politickou vládu s plným mandátem z nových voleb. V opačném případě se budou jen prohlubovat problémy pocházející z ekonomické krize.