Po ekonomice a financích se Čína stává globální velmocí i ve sféře čistých technologií a obnovitelné energie.
Navzdory celosvětové recesi prožívají čínské firmy pro čisté technologie rozkvět. Napomáhá tomu i rozhodnutí pekingské vlády podpořit snižování emisí uhlíku částkou 585 miliard dolarů. Uvádí to zpráva mezinárodní organizace pro ochranu klimatu The Climate Group.
Čínská vláda zatím odolává mezinárodním výzvám, odmítá se zavázat k pevným cílům na snížení emisí uhlíku a úspěšně pokračuje ve snaze zvýšit domácí energetickou produkci. Zároveň však dokázala snížit energetickou náročnost ekonomiky o 60 procent ve srovnání s rokem 1980. Významný je také čínský posun k obnovitelným zdrojům energie, což v praxi znamená, že Čína už vyrábí třetinu světové produkce fotovoltaických solárních panelů. Podíl větrné energie se loni dokonce zdvojnásobil, což Čínu zařadilo na čtvrté místo světového žebříčku.
„Čínská energetická kapacita pocházející z větru se každým rokem zdvojnásobuje a země má také největší světové zdroje pro výrobu biopaliv," podotkl při slavnostním zveřejnění studie náměstek čínského ministra pro vědu a technologie Liu Jan-chua. „Také čínský automobilový průmysl usiluje o to, aby se stal hybnou silou využívání alternativních energií ve svém oboru."
Čína však musí podle studie v nastoupeném trendu vytrvat, neboť její ekonomický rozvoj by bez snižování emisí nebyl myslitelný. Například počet automobilů na čínských silnicích by se měl podle prognóz ztrojnásobit do roku 2020 na 150 milionů, což by představovalo pětinu světových emisí uhlíku. Program Pekingu na podporu vývoje a výroby elektromobilů je proto velmi důležitý. Vláda na něj vyčlenila 2,9 miliardy dolarů a třináct čínských měst už nakoupilo 13 tisíc elektromobilů.
Bývalý britský premiér Tony Blair, který úzce spolupracuje s The Climate Change, při této příležitosti připomněl, že této otázce je třeba věnovat neustálou pozornost, protože vláda nemůže vlastnictví automobilů omezit. „Myslím, že je třeba změnit způsob naší spotřeby," prohlásil. „Je však zcela nerealistické přepokládat, že můžeme říct lidem, že nesmějí vlastnit auto nebo že nesmějí vlastnit motocykl. Takhle to fungovat nebude." Jak zdůraznil, průmyslové země nedokážou přimět dynamicky se rozvíjející ekonomiky, aby přijaly rozvojové modely s omezenou spotřebou. „Pokud bych měl říct Číňanům, že my na Západě jsme vybudovali své ekonomiky na bezbřehé spotřebě, ale oni teď musejí záchraňovat planetu a žít v chudobě, jistě by odpověděli, že o nic takového nestojí."
Studie mimo jiné upozorňuje, že boom čínských čistých technologií je plně závislý na schopnosti vlády zajistit slíbených 585 miliard dolarů. Ani tato suma přitom nemusí pro naplnění všech cílů stačit. „Je to 70 na 30," soudí Čang Chua-wu, který Čínu v The Climate Change zastupuje. „Dnes máme k dispozici řešení asi tak 70 procent problémů, ale ne všechny technologie jsou plně odzkoušené a snad žádná není k dispozici v měřítku, které bychom skutečně potřebovali. Zbylých třicet procent řešení najdeme až v budoucnu. Proto dál potřebujeme zahraniční investice, které by nám umožnily pokračovat v zelené revoluci."
Zkráceno z BusinessGreen.com