České Zvonokosy a dvě etapy prozření a slepoty v jednom.
Ve své skvělé hře „Král Vávra" nám sděluje M. Uhde již více než čtyřicet let ústy tajemníka Kukulína: „Nezáleží jaká fakta vidíme, ale odkud je vidíme. Pak je zřejmé, že některá prostě neuvidíme. Schovají se nám za to, co vidíme. Proto je tak důležitá pozice, ve které stojíme, protože ta rozhoduje o tom, co vidíme."
Talentovaný režisér Robert Sedláček se ve svém novém filmu tradičně nedržel standardních tabu (nepochybně pozlobil velmi vlivné zájmové skupiny) a ukázal nám Chevallierovy Zvonokosy pět let po vstupu České republiky do Evropské unie v nové pozici. A o co vlastně jde: vesnice pořádá evropskou soutěž ve vábení jelenů a zúčastní se jí (podobně jako ministr Duplikát v Zvonokosech) jako host předseda vlády i ministr, kteří odtud pocházejí. Na rozdíl od citované předlohy má Sedláčkův film i lidskou dimenzi: nechybí zde skutečná vznikající láska i obětavost otce, pečující o nemocnou manželku.
Film navázal na úspěšné komedie šedesátých a osmdesátých let, kdy ministry hrávali známí komikové a kdy se také jen tak mimochodem tušilo, že politický systém je vlastně v rozkladu. V porovnání s Chevallierovými Zvonokosy je zde jednodušší a předvídatelné kartelizované prostředí: ve vesnici má monopol jedna firma a je trvale volen jeden starosta. Starosta je trvale neúspěšný se svou snahou, vybudovat ve své vísce silnici a návštěva ministerského předsedy na tom nic nezmění. Zdánlivě otevřené kariérní kanály a realitu nového tisíciletí demonstruje jedna elegantní vietnamská moderátorka soutěže. Je zde velmi mnoho minimotivů a mistrně napsaných dialogů, které se postupně slévají nebo i vysychají a vytvářejí tak jednu řeku dění současné vesnice. Nechybí zde ani virtuální operativně naprogramovaná manipulace, když se ministerský předseda domnívá, že laškuje se zpěvačkou Ilonou Čákovou.
Snad jen na závěr jsem naivně očekával, že odhodí-li si ministerský předseda při nutné zastávce v poli zapálenou cigaretu na zpáteční cestě, budeme později svědky požáru na obzoru při pohledu zadním okénkem luxusního auta. Ale vážení pánové, ano, toto přírodní drama bude jistě začátkem až nového pokračování úspěšné komedie. Proto nelze nepřipomenout v úvodu citovanou nadčasovou hru M. Uhdeho Král Vávra, kdy jsou v závěru charakterizovány universální dvě etapy vývoje každé společnosti a jejích „míst nahoře": v první etapě se ještě neví, že král Vávra má oslí uši. Ve druhé etapě již oslí uši nevzrušují ani toho, kdo je má...
Muži v říji. ČR 2009. Režie Robert Sedláček, hrají Pavel Zedníček, Jaromír Hanzlík, Jiří Lábus a další...