Ukrajinský stát stojí na pokraji bankrotu a možná ho už i překročil. A kromě nespokojených lidí začíná nelibost projevovat i armáda.
Světová banka v půli července opakovaně snížila svůj odhad ekonomického vývoje na Ukrajině: podle posledního odhadu se letos ukrajinské hospodářství propadne o 15 procent. Přitom ještě v dubnu Světová banka hádala na devět procent, zatímco původně předpokládala pokles jen o čtyři procenta. Na vině je ze všeho nejvíc celosvětový pád cen kovů, na jejichž exportu je Ukrajina do značné míry závislá. „Situace se nejhůře odrazila v sektoru veřejných financí," podotýká Ruslan Piotkivski, hlavní ekonom Světové banky pro Ukrajinu. „Propad HDP vedl k poklesu státních příjmů, bez nichž nelze výdaje realizovat. To vše zvyšuje riziko rozpočtového deficitu."
A nutno podotknout, že nejen zvyšuje -- jak totiž uvádějí odhady ukrajinské vlády, bude letos rozpočtový deficit činit 6,5 procenta hrubého domácího produktu země.
Ukrajinský statistický úřad k tomu v půli srpna oznámil, že se ekonomika za poslední čtvrtletí oproti loňsku propadla o 18 procent. Průmyslová produkce se v červenci meziročně snížila o 26,7 procenta, výroba oceli o 30,4 procenta, chemický průmysl klesl o 31,1 procenta a strojírenství o celých 50 procent, konstatuje suše statistika. Počet nezaměstnaných v červenci dosáhl 684 tisíc lidí, což je díky stovkám tisícům Ukrajinců pracujícím legálně i ilegálně v zahraničí údaj ještě milosrdný.
Tato čísla ale jasně svědčí o tom, že věci nejdou tak, jak po pečlivě režírované oranžové revoluci měly jít. Země je po pěti letech vlády prezidenta Juščenka a premiérky Tymošenkové na pokraji bankrotu, je vytunelovaná až na dno a sociální rozdíly jsou propastné. Zatímco devět z třicítky nejbohatších Ukrajinců počítá svůj majetek v miliardách dolarů (všichni zbohatli na přivlastnění rozsáhlých surovinových zdrojů na prorusky orientovaném východě země), nespokojenost prostých občanů patří podle průzkumů k nejvyšším ze všech zemí bývalého Sovětského svazu. Potvrzují to i červencová zjištění kyjevského Institutu sociální a politické psychologie, podle nichž 81 procent Ukrajinců na životní úrovni svých rodin pocítilo dopady hospodářské krize a 78 procent má potíže vyjít s penězi.
Kasa je prázdná
O Ukrajině coby zemi na pokraji bankrotu se zcela vážně začalo mluvit už letos na přelomu ledna a února, a překvapivě nikoli v souvislosti s ukrajinskou neschopností platit za dodávky ruského zemního plynu. Podnětem byla skutečnost, že ukrajinský parlament přestal vyplácet mzdy, a to nejen svým zaměstnancům, ale bez peněz se tehdy ocitli i poslanci. Podle ukrajinského serveru proUA.com „nebyly přesné důvody zastavení výplat oznámeny, nicméně většina zdrojů se shoduje v tom, že státní kasa Ukrajiny je prostě prázdná."
Vedle poklesu světových cen oceli a dalších produktů těžkého průmyslu takřka na polovinu a nepokrytého tunelování státních firem se na této situaci podepsala hlavně nová geopolitická situace. Ukrajina tradičně odebírala ruský plyn za dumpingové ceny, které byly reliktem ještě z dob Sovětského svazu. Levný plyn přitom fungoval jako páteř celé ukrajinské ekonomiky, jejíž hlavní exportní odvětví - hutní a chemický průmysl - jsou energeticky vysoce náročné.
V rámci nových dohod s Ruskem ale Ukrajina výhodu levného plynu ztratila a od roku 2010 by měla platit dokonce evropský průměr, což je ale ve skutečnosti hned dvojnásobek ceny platné ještě loni.
Pomineme-li fakt, že plyn byl pro Ukrajinu totéž co kokain pro Kolumbii - také dokázal zkorumpovat celé generace politiků - musel Kyjev začít žít na dluh. Loni v listopadu si od Mezinárodního měnového fondu půjčil 16,4 miliardy dolarů a dnes už dluží kam se podívá. Pokladna ale stále zeje prázdnotou a další peníze na obzoru nejsou. Kreml před pár týdny oznámil, že zamítl ukrajinskou žádost o půjčku na nákup ruského zemního plynu ve výši čtyř miliard dolarů. Ruský premiér Vladimir Putin sice v březnu tyto peníze premiérce Tymošenkové slíbil, nicméně za podmínky, že polovinu poskytne Evropská unie. Ta sice nejprve kývla, že Kyjevu poskytne 2,5 miliardy dolarů, pak svou nabídku snížila na 1,7 miliardy a nakonec rozhodla, že tyto peníze musejí směřovat do transformace ukrajinské plynovodní soustavy a státní podnik Naftogaz z nich může na nákup plynu použít jen 300 milionů dolarů. To vše za situace, kdy Ukrajina potřebuje podle údajů Naftogazu během třetího čtvrtletí do zásobníků natlakovat deset miliard krychlových metrů plynu za dvě miliardy dolarů... Nakonec Evropská unie 25. srpna pomohla ustavit konsorcium bank, které Ukrajině 3,6 miliardy dolarů na nákup ruského plynu půjčí, což by sice na jedné straně mohlo odvrátit předpokládanou zimní plynovou krizi, zároveň to ale „napne" i vztahy Kyjeva s EU. Plyn bude totiž sice dál oficiálně patřit Ukrajině, evropské vlády však už naznačily, že očekávají, že Kyjev zaručí jeho bezproblémový průtok do Evropy. Pokud se to ale Ukrajině nezdaří a znovu si začne pro sebe odebírat plyn, který zaplatili zákazníci v Evropě, Evropská unie už nebude mlčet a začne na Ukrajinu i na její případné členství v EU pohlížet bez dosavadních ideologických brýlí. Jak na novou půjčku z EU zareaguje Moskva, není zatím jasné, nicméně tato situace slibuje nepříjemně napínavou zimu.
Marné pokuty
Nebezpečná plynová krize z přelomu letošního roku, kterou Mirek Topolánek v čele EU údajně tak skvěle vyřešil, proto není stále zažehnána. Naftogaz sice zatím své pohledávky za plyn platí ve stanovených termínech, tedy k sedmému dni v měsíci následujícím po dodávce, nicméně neplatí ze svého. Tu půjčí cizí investoři, tu zaplatí vláda, a svou nesolventnost dnes Naftogaz řeší tím, že snižuje smluvně stanovené objemy odebíraného plynu. Podle dohod s ruským Gazpromem musí Kyjev ve třetím čtvrtletí koupit 12 miliard krychlových metrů plynu a ve čtvrtém 12,5 miliardy, v plánu má ale nákup maximálně deseti miliard krychlových metrů. Jak totiž vysvětlil poradce prezidenta Juščenka Bohdan Sokolovský v deníku Vědomosti, „Ukrajina tolik plynu beztak nepotřebuje."
Premiérka Tymošenková k tomu dodala, že i v roce 2010 Ukrajina koupí z Ruska jen asi polovinu z nasmlouvaných 55 miliard krychlových metrů. Ukrajina prý opravdu tolik paliva nepotřebuje, protože krize prudce snížila spotřebu průmyslových podniků. A pokud potřeba náhle vyvstane, pomůže si Ukrajina spalováním uhlí, prohlásila premiérka, jistě k pramalé ekologické radosti sousedních zemí. Tymošenková však jedním dechem všechny uklidnila, neboť od příštího roku prý očekává hospodářský růst. Z čeho tak soudí, bohužel, neprozradila.
Menší odběr oproti smlouvě přitom opravňuje Gazprom k tomu, aby po Naftogazu vymáhal citelné pokuty, nicméně vedení ruského koncernu prozatím tvrdí, že se k ničemu podobnému nechystá, nejspíš proto, že zná přísloví o tom, že kde nic není, ani smrt nebere.
Armáda na dně
Situace blížící se (nebo rovnající se?) státnímu bankrotu má však i konkrétní velmi nebezpečné dopady pro stabilitu v celém regionu, který Ukrajinu považuje za nárazníkové pásmo mezi Evropskou unií a Ruskem. Ukrajinský parlament počátkem léta odmítl projednávat zákon, který by povoloval vstup cizích, konkrétně amerických, vojáků na ukrajinské území, což byla nutná podmínka pro provedení pravidelného společného vojenského cvičení Sea Breeze. Beztak nemáme na cvičení peníze, tak nemá cenu ani hlasovat, konstatovali poslanci, přičemž armádní rozpočet oproti roku 2008 zkrátili o dvě miliardy hriven.
Zrušení jednoho cvičení nemusí být sice zase až tak tragické, horší je, že ukrajinská armáda, která má v aktivní službě bezmála 150 tisíc mužů, nemá peníze jako celek. Už koncem loňského roku se objevily první zprávy prakticky ze všech oblastí Ukrajiny, podle nichž energetické podniky kvůli dluhům vypínaly jednotlivým posádkám elektřinu. Podle ukrajinské agentury Unian bylo v půli srpna už více než měsíc bez proudu několik posádek v žitomirské oblasti. Tato situace se týkala především skladů se zbraněmi a desítkami tun střeliva, jejichž ostraha je kvůli tomu „mnohem složitější", podotkl generální štáb. Možná i to je jedna z příčin, jak je možné, že se ukrajinské zbraně a střelivo až podezřele často objevují na černém trhu takřka po celém světě, k dispozici nejrůznějším povstaleckým armádám i případným teroristům.
Nyní k tomu ale náčelník generálního štábu Serhej Kiričenko prohlásil, že „ukrajinská armáda prakticky vyčerpala své finanční zdroje. Nemohu říct ani to, že něco dokážeme ušetřit a dožít do konce roku." Kiričenko připustil, že kvůli nedostatku financí například ze vzdušných sil letos svou činnost vykonává jen stíhací letka hlídající vzdušný prostor země.
V reakci na to, že energetické firmy kvůli dluhům ministerstva obrany vojenským posádkám často vypínají elektřinu, generál prohlásil, že to jsou „jen prkotiny". Mnohoznačně přitom ale dodal, že nespokojenost lidí, kteří „každý den zacházejí se zbraněmi", může být nebezpečná.