Průměrný důchod v Praze je osm tisíc korun, průměrný nájem dvougarsonky na okraji města je za pět tisíc.
Největším problémem seniorů nejsou nízké důchody, ale vysoké náklady na bydlení, konstatuje předseda Rady seniorů České republiky Zdeněk Pernes. Je to problém, který nikdo neřeší a tisícům lidí tak hrozí bezvýchodná situace. To bylo asi nejdramatičtější sdělení na semináři Klubu seniorů ČSSD, kterého se zúčastnily těžké váhy eurokomisař Vladimír Špidla a stínový ministr pro
sociálno Zdeněk Škromach. Vedle seniorů jsou další ohroženou kategorií děti do patnácti let. Krize navýšila počet lidí, kteří se propadli pod hranici chudoby z původních 4 procent z roku 2003, což bylo jedno z nejlepších čísel v zemích OECD, na loňských 8 procent, a směřuje k 12 procentům někdy v roce 2010. Ale už teď je ohroženo chudobou 15 procent dětí, konstatovala představitelka Klubu seniorů Květoslava Kořínková.
Pokud jde o bydlení, v Praze žije 39 tisíc seniorů v nájemních bytech soukromníků a 46 tisíc v bytech městských částí. Polovina seniorů je v jednočlenné domácnosti a musí tedy vystačit s jediným důchodem. Nájemné v dvougarsonce na okraji Prahy stojí 5 tisíc korun a starodůchodci mají průměrnou penzi 8 tisíc korun. Jak to zaplatit? Podle Pernese, pražský magistrát má snahu problém řešit a městské části snad nájem zvyšovat nebudou, ale soukromníci ano. Státní příspěvek na bydlení je jen pro malé byty, ale těch v Praze volných moc není. Kam se mají staří lidé stěhovat? „To je téma, které je třeba zařadit do předvolební diskuse," volá Pernes.
Také Škromach potvrdil, z důchodu nelze v Praze vyžít a hovořil o potřebě podpory domů s pečovatelskou službou, sociálního bydlení, družstevní výstavby a také zvýšení doplatků a příspěvků na bydlení. Topolánkova vláda je neupravovala 3 roky.
Situace příští české vlády bude nicméně velice komplikovaná, protože k běžnému poklesu daňových příjmů z ochablé ekonomiky se přidají ještě důsledky opatření Topolánkovy vlády. Jak Škromach vypočítával, v tomto roce zřejmě bude chybět 15 miliard korun jenom na pasívní politiku nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti). Dále tu jsou výpadky daňových příjmů, sociálního pojištění. Na důchodovém účtě bude chybět 15 až 20 miliard korun. Předchozí vláda podle Škromacha celkem podtrhla příjmy rozpočtu asi o 100 milliard korun.
Jak jdou dohromady sociální výdaje a krize? Podle Špidly je teď důležité neomezovat aktivitu sociálních systémů, protože fungují jako automatické stabilizátory, pomáhají nahradit výpadek poptávky. Mají podobnou funkci, jako fiskální stimuly. Také miliardy dolarů, které Obamova vláda vyčlenila na rekvalifikace a podporu v nezaměstnanosti představují podle Špidly pokus o vyvinutí jakéhosi primitivního evropského sociálního systému.