Velvyslanec ČR se pokusil přesvědčit naše krajany u protinožců, aby hlasovali pro ODS. Nejenže je tím pobouřil, ale porušil dokonce i australské zákony.
„Coby představitel krajanského spolku i jako soukromá osoba tímto protestuji a důrazně žádám Ministerstvo zahraničních věcí, aby neprodleně učinilo přítrž neslýchanému zneužívání diplomatických služeb k volební kampani," konstatuje e-mail, který Jaromír Pištora, předseda Spolku Čechů a Slováků v Aucklandu na Novém Zélandu odeslal do Černínského paláce. „Protože pokud by se toto mělo dít nadále, ztratili bychom jako spolek důvěru v nestrannost diplomatických zastoupení ČR jako takových a museli bychom s nimi dle stanov přerušit jakékoliv styky."
Co pana Pištoru a další české krajany v Austrálii a na Novém Zélandu tak vyvedlo z míry? Stručně řečeno, paní velvyslancová Mgr. Iveta Chmielová Dalajková. Ta totiž 27. července rozeslala členům krajanských spolků e-mail, v němž je vyzvala, aby v blížících se volbách do Poslanecké sněmovny volili ODS. A nejen ODS, ale konkrétně i paní velvyslancovou, která ve volbách kandiduje na 16. místě kandidátky ve Středočeském kraji.
Do téže rudé řeky?
A ve svém e-mailu, který mají Literární noviny k dispozici, ukázala, že je učenlivou členkou své strany, neboť krajanům vysvětluje, jak mají na realitu u nás nahlížet. „ČSSD se již několik let opírá o čím dál tím větší otevřenou podporu Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a vzhledem k nepochopitelné podpoře, kterou má KSČM mezi českými voliči hrozí, že se jim podaří vytvořit oranžově-rudou koalici. Toto by byl velký krok zpět proti ideálům Sametové revoluce, jejíž 20. výročí si připomeneme v listopadu t.r.," píše například, nejspíš v naději, že krajané v Austrálii nemají ani internet či telefon, a tak situaci v domovině neznají.
„Bohužel, ČSSD se z minulosti nepoučila a do téže rudé řeky opět vstupuje," dodává o kus dál paní magistra s tím, že „hrází této povodni může být jen silná středo-pravicová strana. V České republice naštěstí taková strana existuje - je jí Občanská demokratická strana (ODS), ale potřebuje i Vaši podporu. Není totiž jedinou středo-pravicovou stranou, ale ty další jsou malé a v konečném důsledku nemají šanci se dostat do sněmovny. Hlasy středo-pravicově orientovaných voličů, kteří tyto malé strany volí, se tak zbytečně ztrácejí a v konečném hodnocení tak posiluje levicový blok ČSSD-KSČM. Proto prosím, pokud máte zájem zastavit opětovný nástup komunistů k moci, dejte svůj hlas ODS." Je to prý „jediná čitelná středo-pravicová strana", která se i nadále bude snažit prosadit korespondenční volbu, aby krajanům ulehčila možnost „spolurozhodovat o dění ve své vlasti, ze které velká řada musela odejít kvůli rudé nadvládě, kterou komunistům umožnila nastolit i ČSSD".
K tomu na závěr místo razítka ujištění, že „jednou z mých hlavních priorit je krajanská otázka, zejména umožnění korespondenční volby" a že „samozřejmě, mám i další priority a cíle", úpěnlivé „pojďte prosím k volbám a volte Občanskou demokratickou stranu " a odkaz na web kandidující paní velvyslancové. (Tam návštěvník mimochodem zjistí, že se fotila s Topolánkem, Gandalovičem, Zahradilem, Clintonem, bude podporovat kulturu, sport, atlantické vazby a boj proti terorismu a že s pobaveným úsměvem slibuje i důstojné stáří, přičemž za svou nejoblíbenější internetovou stránku považuje web jisté autodopravní firmy.)
Nechtějí podobojí
Nic z toho ale nebylo krajanům v Austrálii a na Novém Zélandu dost dobré! Namísto, aby se hromadně vrhali k volbám s lístky ODS v rukou, cítí se zrazeni. „Krajanské spolky jsou již podle stanov nestrannými sdruženími, které se přes soukromé názory jedinců nemají co zabývat politikou ať rodné, tak hostitelské země, natož podporovat, neřku-li rozesílat volební programy stran nebo jednotlivých kandidátů," pokračuje Jaromír Pištora. „Tak jako tak ale nemá manželka velvyslance, ať jsou její zájmy a soukromé aktivity jakékoliv, právo zneužívat kontaktů s krajanskými komunitami, nebo dokonce naléhat, aby stáli za tou jedinou správnou její stranou. Pokud vím, tak členové diplomatického sboru nemůžou přes své osobní názory být politicky aktivní. Nevím, jestli to samé platí pro jejich partnery, ale troufám si říci, že paní velvyslancová by neměla mít právo na oboje - buď ať se věnuje diplomacii, nebo politice, ale ne obojímu zároveň a využívat jednoho k druhému."
Jiné názory z řad krajanů už tak diplomatické nejsou a připomínají, že paní velvyslancová a její manžel zneužitím úřední databáze krajanů porušili australský zákon o ochraně soukromí z roku 1988. „Protestujeme proti tomu, že velvyslanec ČR pan Juraj Chmiel umožňuje předávání důvěrných a soukromých informací českého velvyslanectví v Canbeře pro soukromé potřeby třetích stran, v tomto případě k výlučným účelům a zájmům politické strany ODS," napsal například John Mossoon s tím, že se tak velvyslanectví ČR v Austrálii proměnilo ve „štáb ODS". „Pokud pan velvyslanec Chmiel a jeho rodina chtějí v Austrálii hrát kartu politických hrátek ODS, mohou odsud okamžitě odjet."
Kdo dal buňce data?
V dalších e-mailech adresovaných přímo ministru zahraničí Janu Kohoutovi se krajané tu sarkasticky ptají, zda si umí představit, že by ambasáda posloužila jako propagandistická buňka i pro jiné strany, kupříkladu pro ČSSD, jindy postup velvyslance Chmiela rovnou označují za učebnicový příklad zneužití pravomoci, a nebo se ptají, zda jde zjistit, komu jinému ještě české velvyslanectví předalo jejich soukromá data.
Trapas? Jistě. Nechutnost? Samozřejmě. Zneužití pravomoci? Bezesporu. Takovou reakci krajanů, kteří nejsou zvyklí na demokracii občanskodemokratického kalibru, nejspíš paní velvyslancová Chmielová Dalajková nečekala, a tak si po vzoru svého stranického šéfa nyní nejspíš brumlá cosi o zákeřném „neoestébáctví".
Ministerstvo zahraničí ČR v tiskové zprávě uvádí, že se „ministr otázkou podrobně zabývá. V případě, že se předmět stížnosti potvrdí, bude považovat toto jednání za nepatřičné, neodpovídající profesionálním zásadám při zastupování České republiky v zahraničí."
Není tedy sice zatím jasné, jaký postih dopadne na velvyslance Chmielu za to, že proměnil státní úřad ve volební štáb své ženy, už dnes ale můžeme říct, že její číslo 16 na kandidátce ODS je asi příznačné -- svým upozaděním totiž ze všeho nejvíc připomíná oslovskou lavici.