Schvalování GMO probíhá na základě studií, které předkládají biotechnologické firmy. Jejich závěry proto nelze vydávat za nestranné.
„Historie lidských objevů ukazuje, že fundamentalistická ideologie, hloupost a chamtivost často potlačují pravdu, ale jen na určitou dobu. Tato kniha byla připravena s touhou zkrátit dobu nesprávného pochopení GMO plodin v Evropě." Ve světě, který nám vykresluje úvod k Bílé knize GMO, stojí pravda proti ideologii a nestrannost přírodovědců proti zájmům, chamtivosti a hlouposti. Přírodovědci jsou líčeni jako nejpovolanější mluvčí. Tvůrci GMO se vpravují také do role nestranných pozorovatelů. Leží jim na srdci jak pravda, tak konkurenceschopnost Evropy. Zamysleme se tedy na tím, jakou podobu má dnes (přírodo)věda a jakou hodnotu představuje konkurenceschopnost.
Věda ve hře zájmů
V moderních společnostech věda nikdy nebyla nezávislá na politice, zájmech, společenské poptávce. Ve Spojených státech za let studené války pocházely tři čtvrtiny federálních prostředků na akademický výzkum z rozpočtů Pentagonu a Komise pro atomovou energii, což pochopitelně směřování výzkumu ovlivňovalo. V zahraničí i v České republice se klade stále větší důraz na spolufinancování výzkumu ze soukromých zdrojů (na tomto principu má fungovat například rozdělování peněz ve vznikající české Technologické agentuře). Přitom existují studie o tom, že výzkum financovaný průmyslem má tendenci vykazovat příznivější výsledky při testování bezpečnosti potravin a léčiv než výzkum financovaný z veřejných peněz. Nikoliv proto, že výzkumníci manipulují s daty nebo se dopouštějí podvodů; jde o to, jaké otázky si vůbec kladou nebo které výsledky publikují - a které ne. V oblasti biomedicínského a farmaceutického výzkumu se stále častěji praktikuje tzv. „ghostwriting", kdy klinické studie publikované v akademických časopisech píší firmy zabývající se „medicínskou komunikací" a zveřejňují je pak pod jménem akademiků, kteří publikaci dodávají autoritu (pokud nejsou rovnou zaplaceni, mají aspoň publikaci do CV). Akademické publikace tu získávají rozměr PR.
Ostře střežená data
Pokud jde přímo o GMO, je třeba si uvědomit několik věcí. Především jejich schvalování neprobíhá na základě výzkumů, které by prováděl či zadával přímo regulační orgán, ale na základě studií poskytnutých biotechnologickou firmou. Příslušná data nejsou veřejně dostupná a nelze je tedy přezkoumat.
GMO jako patentované organismy mohou být obchodovány pouze v licenci. To platí i pro výzkumné účely. Biotechnologická firma se tak může rozhodnout, zda GMO vzorky poskytne konkrétní univerzitě či badateli.
Skupina 27 amerických vědců podala na jaře stanovisko k americké agentuře na ochranu životního prostředí EPA, podle kterého nemají dostatečný přístup ke GMO materiálu, aby mohli provádět výzkum dopadů pěstování těchto plodin na životní prostředí. Biotechnologické firmy někdy odmítají tento materiál poskytnout nebo chtějí recenzovat všechny publikace z výzkumu před jejich zveřejněním.
Zájmy firem nepronikají do biotechnologického výzkumu až poté, co GMO plodiny opustí laboratoř či pokusné pole, ale působí i v rámci výzkumného a schvalovacího procesu. V tomto ohledu by bylo nanejvýš žádoucí, aby autoři Bílé knihy uváděli u prezentovaných případových studií nejen svoji akademickou příslušnost, ale také způsob, jakým byl výzkum financován a ve spolupráci s kým byl prováděn. Propojení akademické vědy s ekonomickými a politickými zájmy neznamená, že v takových podmínkách z principu nevznikají důležité a užitečné výsledky. Vydávat ale vědu za výspu nestrannosti a protiklad politiky a zájmů je falešné a nebezpečné.
Konkurenceschopnost: jako důvod nestačí
Konkurenceschopnost a růst představují magické slovo dneška. Vše pro konkurenceschopnost! Ale s kým, čím a proč? Konkurenceschopnost v podstatě znamená, že když to dělají ostatní, musíme to dělat také, jinak se neuživíme, zchudneme, budeme zaostalí, nezajímaví.
Současná finanční a ekonomická krize představuje další klíčovou lekci, která by nás měla vyléčit z toho myšlení. Především ukazuje, jak křehké, nestabilní a v některých případech podvodné jsou ekonomické hodnoty. Aktiva, za něž se zaručovali finanční experti včetně auditorů posuzujících jejich bezpečnost, se dramaticky propadla během měsíců. Hodnoty včerejška se změnily obratem na břemena dneška. Můžeme být rádi, že banky, v nichž máme uloženy úspory a dluhy, se nestačily pustit do podnikání ve jménu konkurenceschopnosti a růstu s finančními deriváty třetího či čtvrtého řádu a dnes je nemusíme vykupovat penězi z veřejných rozpočtů. Korporátní ekonomická globalizace, které se většina ochotně podřizovala ve víru všeobecné honby za konkurenceschopností, přináší trpké, nečekané plody. Bylo potřeba více regulace, dohledu, etiky, průhlednosti, slyšíme dnes na mainstreamových fórech typu G20. Co z toho vyvodíme pro případ korporátní biologické globalizace?
Konkurenceschopnost není dostatečným argumentem pro zavádění GMO, stejně jako není takovým argumentem bezpečnost sama o sobě. Podpora zemědělských biotechnologií (či jakýchkoli jiných technologií) se sociálními výzvami a riziky, které inovace vždy přináší, musí mít věcné důvody. Lze zcela souhlasit s autory Bílé knihy v jejich důrazu na „kritickou inteligenci". Ta se ale rodí z plurality perspektiv a zohlednění různých stanovisek, hodnot a „skrupulí", nikoli z toho, že rozum připíšeme expertům a všechny ostatní, kteří si snad dovolí nesouhlasit, vyloučíme ze hry jako hloupé, chamtivé a ideologické.
Autorka působí v sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i. a spolupracuje se Zeleným kruhem.