Dílo pacovského rodáka Jana Autengrubera (1887-1920) mělo zvláštní osudy. Během působení v Německu se malíř stal známým a oslavovaným. Jeho obrazy byly zasílány na řadu přehlídek německého moderního umění.
Recenze nezřídka nešetřily chválou o mladém malíři, který se školil v Mnichově v letech 1906-07. Dvakrát mu byla udělena cena Akademie. V letech 1911 až 1913 putovaly jeho obrazy mezi Mnichovem, Hannoverem, Drážďany, Stuttgartem, Heidelbergem, Mannheimem, Kolínem n. Rýnem, Darmstadtem a Vídní. Vystavoval v Mnichově v roce 1911, v Berlíně a později Drážďanech v roce 1912. Kritik z Münchener Neueste Nachrichten tehdy tvrdil, „že i zkušení malíři budou se s tímto talentem těžko měřit". V Čechách bylo ovšem Autengruberovo dílo odsunuto na periferii moderního umění již za jeho života. O to více pak po jeho časné smrti, jež malíře zastihla v jeho 33 letech. Dluh vůči zajímavému dílu splácí až plzeňská expozice, která zachycuje všechny polohy malířovy tvorby, práce mnichovské a z Německa, skvělé krajiny a studie z Itálie, portréty a velkou škálu kreseb. Skutečným vrcholem Autengruberovy tvorby jsou expresivní obrazy Ukřižování, které se směle mohou měřit s díly německých expresionistů. Výstava shromažďuje řadu osobních dokumentů, korespondenci, pohlednice a rozmanité ukázky z malířových skicáků a náčrtků, jež vytvářejí pozoruhodnou spodní vrstvu malířovy kreativity.