Mahábhárata, exotický příběh plný zvratů a fantaskních obrazů vypráví o věčném zápase o moc a vládu nad světem. Ale i o silné lidské touze po míru a nenásilí, která se dotýká základních otázek o smyslu a podstatě naší existence.
Mahábhárata je rozsáhlý staroindický epos o 100 000 verších asi z 5. století po Kristu. Líčí se tu boje dvou větví královského rodu Bharatovců a k tomuto ústřednímu ději je připojeno mnoho epizod - bájí. Tento projekt je svým tématem i zpracováním ústředním projektem, který na podzimní sezonu připravují Městská divadla pražská (MDP). Režie unikátního díla s mnoha výtvarnými, tanečními a pohybovými efekty se ujal sám šéf MDP Ondřej Zajíc.
Starověký indický epos, srovnatelný v evropském kontextu třeba s legendou o králi Artuši nebo o rytíři Cidovi, je rozsáhlejší než Korán a Bible dohromady. V písemné podobě vznikal více než 1000 let, vyprávěním z generace na generaci se ovšem předával ještě dávno před naším letopočtem. „Ve své původní, nezkrácené podobě je složen z příběhů o bájném vzniku světa a jeho zákonitostí, o zrození pěti synů krále Pándua a zrození sta Kuruovců a věčném sváru mezi oběma rody. Mezi odvěké nepřátele vstoupí bůh Kršna, inkarnace boha Višnua, který se znovuzrodil právě proto, aby do rodinného sporu rozhodujícím způsobem zasáhl," říká dramaturgyně inscenace Věra Mašková. Mahábhárata je tak zároveň strhujícím vyprávěním o koloběhu lidského rození a umírání. A také o válce, kterou si nikdo nepřál a která byla přesto osudem dávného věku a jeho hrdinů.
Jeden ze základních textů světové kultury převedl do divadelní podoby slavný francouzský filmový a divadelní scenárista Jean-Claude Carrière (kromě mnoha jiných napsal scénář ke Kaufmanově filmu podle románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí) pro potřeby neméně slavného britského režiséra Petera Brooka. Desetihodinové představení uváděli v 70. letech minulého století v pařížském lomu jako plenérovou produkci, která vešla do dějin divadla jako jeden z nejvýznamnějších divadelních počinů 20. století. Její redukovaná verze nyní inspirovala i tvůrce MDP. V inscenaci Divadla ABC tak ožívá svět dávných mýtů a bájí, svět lidských i božských hrdinů, kteří ztělesňují odvěké lidské konflikty, touhy a ambice, stejné dnes jako v dobách za „onoho času."
Strhující dobrodružství znesvářených rodů
Na dvoře slepého krále Dhritaráštry je vychováváno pět synů krále Pándu. Dhritaráštra je jejich strýcem a dostává se jim na jeho dvoře stejného vychování jako jeho synům, jichž je plné sto a kteří se podle svého předka Kuru jmenují Kurovci. Obojí jako potomci Bhárata, syna Šakuntály a Dušjanta, se jmenují Bháratovci. Kuruovci nenávidí Panduovce, zvláště když jeden z Panduovců je určen od Dhritaráštry za nástupce na trůn královský. Hrdinné činy Panduovců vzbudí žárlivost Kuruovců, ba i samého krále, a Kuruovci osnují proti Panduovcům úklady. Ti uniknou hrozícímu nebezpečí do lesů. Tam žijí, svádějí boje s obra a pak založí velikou říši. Na jejich moc žárlí opět Kuruovci. Pozvou je k sobě, ale tam stihne Panduovce neštěstí.
Nejstarší z nich se dá do hry v kostky, ve hře prohrává polovici říše která jim vlastně přísluší. Panduovci nyní musí všichni za to těžko pykat: dvanáct let mají žít v lese, třináct rok pak jako neznámí strávit mezi prostým lidem. Uplyne třináct let, ale Kuruovci nechtějí Panduovcům říši vydat. Z toho vznikne boj. Panduovci s pomocí bohatýra Krišn, jenž je vlastně vtělením boha Višnu, zvítězí. V boji padnou všichni Kuruovci i všechno jejich vojsko; pouze tři z vojska zbudou. Ti přepadnou v noci vojsko Panduovců a porazí je. Panduovcům se však podaří uniknout smrti. Vlády se ujme nejstarší z nich, Judhišthira, ale nevládne dlouho. Země je postižena nehodami, Dhritaráštra se oddá kajícnému životu v lesích, ale zahyne při lesním požáru, Krišna zemře, jeho město se propadne do moře. Panduovci se straní světa; rozhodnou se, že budou žít životem poustevníků v horách; odejdou do hor himalájských a tam kdesi zahynou.
V inscenaci Divadla ABC vypráví příběh Mahábháráty prorok Vjása (Jan Vlasák). Na jeho začátku je pět synů krále Pándů, mužů božského původu s mimořádnými vlastnostmi, které je odlišují od ostatních smrtelníků. Dohromady, svázáni manželstvím s jedinou ženou, krásnou královnou Draupadí (Zuzana Kajnarová), tvoří rodinu, která je předurčena vládnout světu. S tím se ovšem nechtějí smířit jejich bratranci, Kuruovci, jimž byla kvůli slepotě jejich otce sláva a moc upřeny: spolu s nalezencem Karnou (Jaromír Nosek), který se jediný může Pánduovcům v jejich síle a velikosti vyrovnat, proto spřádají plány, jak své bratrance o vládu připravit. Přimějí Judišthiru (Lukáš Jurek), nejstaršího Pánduovce a krále nad světem, aby vsadil vše, co má, do hry v kostky a podvodným způsobem ho o vše oberou - včetně jeho bratrů a krásné Draupadí.
Pánduovci přesto neztratí svůj vliv a oblibu. Kuruovci proto chtějí vyvolat válku, která by jako jediná mohla vyřešit rodinný svár. Pánduovci společně s Kršnou usilují o dohodu, veškerá jednání však ztroskotají. Na bájném Kuruově poli tak stanou proti sobě dvě armády, jaké svět dosud neviděl, a hrdinové, o jakých svět dosud neslyšel - bojovníci, kteří kromě obvyklých zbraní vládnou i mocnými kouzly a magií. Začíná ničivá a strašlivá válka. Proč se to všechno stalo? A muselo to tak být? Přinesl boj nějakou odpověď na základní otázku lidského bytí? Jak říká na konci prorok Vjása: „Slova tady přestávají stejně jako myšlenky".
Česká premiéra projektu je naplánována na 12. září v Divadle ABC.