Vývoj lidstva v tomto století pokročí víc než za celou předchozí dobu. Pokud si mezitím svět nezničíme.
Domácí robot se přišourá s vonící kávou a teplými, čerstvě upečenými rohlíky, aby nám přinesl snídani do postele. Půjde to bez budíku, jemně masírující postel nás vzbudí sama. V pokoji se začnou rozžínat tlumená světla a vstávání ulehčí tichá hudba. Pak se tiše vysunou rolety v oknech a speciální skla profiltrují první paprsky ranního Slunce. Mezitím koupelna sama připraví lázeň na slunečním ohřevu, a pokud budeme chtít, domácí robot nás oholí. A vzhůru do práce! Stačí stisknout čudlík. Počítač nás připojí na podnikový server v třírozměrném obraze, promítaném okolo nás, a jsme ve své kanceláři. Těžkou i lehkou manuální práci budou dělat roboti nejen s umělou inteligencí, ale také s umělou emocí. Roboti zastanou i tvůrčí práci, která bude vyžadovat abstraktní myšlení. Doma to bude fajn. Zůstane víc času na vycházky do přírody. Bude ale vůbec nějaká příroda?
To je scénář, o kterém se letos mluvilo v Bruselu na pravidelné jarní konferenci v rámci Zeleného týdne (Green Week), kterou letos pořádalo spolu s Evropskou komisí také české předsednictví. K běžným současným problémům, které vyvolává změna klimatu, tak přibyl nesnadný úkol vytvořit vizi - za pomoci renomovaných futurologů a prognostiků - o podobě naší planety v roce 2050. V době, kdy vědecké poznatky narůstají exponenciálně a technologie morálně zastarává stále rychleji, není jednoduché předvídat na čtyřicet let dopředu. Ve skutečnosti to není jednoduché nikdy. Je tu riziko příslovečných generálů, kteří se stále zlepšují v přípravách na minulou válku. I přítomní futurologové dokázali velice přesně identifikovat současné problémy, ale méně místa už jim zbývalo na představy, jak to bude vypadat v polovině století.
Populační explose pomalu končí
Pro současné obyvatelstvo Země platí dvě základní charakteristiky: počet lidí roste a lidstvo stárne. V roce 2008 žilo na naší planetě 6,7 miliardy lidí. Stabilizace počtu obyvatel Země nastane kolem roku 2200, kdy se ustálí na 10 miliardách. Do čtyřiceti let se populace zdvojnásobí v 79 zemích světa, naopak ve 32 zemích se počet obyvatel sníží. Denně přibude 210 tisíc osob (365 000 narozených bez 155 000 úmrtí), z toho nejvíce - až 57 procent - v Asii. To je, jako kdyby každý rok přibyl jeden stát o 76 milionech obyvatel.
„Takovým tempem by měl být práh sedmi miliard obyvatel překročen mezi lety 2012 a 2013. To je však daleko od boomu, o kterém se mluvilo před 50 lety, kdy demografové předpovídali pro rok 2050 na 15 miliard obyvatel. Bude to spíš osm až devět miliard," tvrdí francouzský demografický ústav INED. Více než polovina lidstva totiž žije v zemích, kde je teď průměrná porodnost pod 2,1 dítěte na jednu ženu a ani nezaručuje generační výměnu. A tak ačkoli počet obyvatel Země stále ještě roste, míra porodnosti je už na poklesu. V současnosti má průměrný pár tři děti, zatímco ještě před 30 lety měl šest dětí.
I přes toto zpomalení bude v nadcházejících desetiletích zapotřebí nakrmit dvě až tři miliardy lidí navíc. Nejvíc jich bude v rozvojových zemích. „Především se to bude týkat Afriky, kde se počet obyvatel zdvojnásobí. Mnoho afrických zemí má již nyní problémy, jak se dotáhnout na zbytek světa. Dokážou se vypořádat také s téměř dvojnásobným počtem obyvatel?" ptá se INED.
Práh šesti miliard obyvatel Země byl překročen v říjnu roku 1999, přičemž poslední miliarda byla „zdolána" za 12 let, za dosud nejkratší období. V současnosti obyvatelstvo přibývá o 1,31 procenta ročně (maximum bylo v šedesátých letech dvacátého století, 2,04 procenta).
A lidstvo také stárne. Je to důsledek kombinace dvou vlivů. Do stárnutí populace se promítá jednak celosvětový pokles porodnosti a jednak prodloužení doby dožití, v důsledku kvalitnější lékařské péče. Průměrný věk obyvatel Země je 26,4 roku. Tento věk neustále roste, zvláště ve vyspělých zemích, kde na jednoho obyvatele staršího šedesáti let připadá už jen pět obyvatel mladších. Z toho vyplývá, že rapidně klesá počet lidí v produktivním věku. Šedesáti let se dožije každý desátý člověk na Zemi. Očekávaná doba dožití při narození je dnes 65 let. Většinu starších osob tvoří ženy (55 procent), přičemž v méně rozvinutých státech je menší rozdíl mezi dobou dožití u jednotlivých pohlaví, než je tomu v zemí rozvinutých. Sedm desetin mužů starších 60 let je ženatých, naproti tomu jen 43 procent žen ve stejném věku je vdaných. Důvody jsou ty, že muži dříve umírají, ženy bývají mladší a muži jsou nepoučitelní. Roste také počet rozvedených snoubenců a v souvislosti s poklesy úmrtí klesá počet ovdovělých snoubenců. V roce 2050 se průměrný věk dožití světové populace zvýší na 71 let, Evropané na tom budou ještě lépe, dožijí se v průměru 82 let. A celá třetina Evropanů bude starší 65 let. Ty tam budou doby, kdy padesátiletý muž by velebný kmet. Demografové předpokládají, že mládí se posune až k 48 letům.
Dnes více než polovina obyvatelstva žije v urbanizovaných celcích, v roce 2050 to bude více než tři čtvrtiny obyvatelstva. Těch devět miliard obyvatel Země v roce 2050 bude konzumovat vodu, elektřinu a další energie, bude produkovat odpadky, bude chtít jíst.
Přežije lidstvo rok 2050?
Přestože se ve světových mediích objevují pochmurné předpovědi o válkách kvůli přístupu k vodě nebo k potravinovým zdrojům, vědci tyto předpovědi nesdílejí. To neznamená, že by nesouhlasili s tím, že budou nějaké lokální války, myslí si ale, že k celosvětové krizi nedojde. Bude to samozřejmě chtít celou řadu změn. Se změnou klimatu se bude posouvat úrodná půda více na sever, ale zároveň se budou vytvářet aridní oblasti. Proto bude nutno přizpůsobit zemědělskou produkci těmto změnám, větším využíváním odolných druhů plodin, setím plodin, které umožní za rok dvojnásobnou nebo vícenásobnou sklizeň. Tam, kde bude nedostatek půdy, bude třeba zavádět hydroponní pěstování rostlin. Pole budou obdělávána roboty, kteří budou sami určovat optimální technologie. Bude nutno používat speciální folie, které budou filtrovat světlo nebo sluneční záření tak, aby byly rostliny chráněny před důsledky zhoršení klimatu. Zavodňování polí bude muset být řízeno počítači, aby ani kapka cenné vody nepřišla nazmar. Pro potraviny se budou zavádět inteligentní obaly, které zaručí jejich čerstvost, nezávadnost a nutriční hodnotu. Řada potravin bude vyráběna uměle. Bude třeba především vyřešit výrobu masa, která je vysoce náročná na spotřebu energií a vody. Zajištění pitné vody pro lidstvo je jednou z největších výzev. Budou vyvinuty speciální filtry, které umožní přeměnu užitkové vody ve vodu pitnou. Budou připraveny účinné technologie pro odsolování mořské vody. Budou se budovat transkontinentální vodovody, které povedou vodu z oblastí, kde jí bude dostatek do oblastí, kde budou zasaženy suchem. Vodovodní roury budou mít mikrobicidní vlastnosti, což umožní konzumaci vody, aniž by procházela složitým procesem úpravy a ušetří se tak energie.
Obnovitelné zdroje energie kombinované s jejím efektivním využíváním mohou do roku 2050 zajistit až polovinu z celosvětových energetických potřeb. Ekonomicky je reálné snížit emise CO2 o čtyřicet sedm procent. Do začátku třicátých let tohoto století bude muset proběhnout energetická revoluce. Pokud se tak nestane, bude destabilizován celý ekosystém, jehož jsou lidé nedílnou součástí. Jádrem energetické revoluce bude muset být změna způsobu produkce, distribuce a spotřeby energie. Klíčovými principy bude přechod k obnovitelným řešením, zvláště decentralizovaným energetickým systémům, respekt k přirozeným limitům prostředí, odstavení špinavých, neudržitelných zdrojů energií, vytvoření větší rovnosti v oblasti přístupu ke zdrojům a oddělení hospodářského růstu od spotřeby fosilních paliv. Tuto revoluci je nutné začít uskutečňovat už dnes, stále více se budou jako normy muset prosazovat trvale udržitelné zdroje energie. Cílem je bezuhlíková ekonomika. Změněn bude muset být nejen systém výroby energie, ale i jejího přenosu. Bude nutno vytvořit celoplanetární přenosové sítě, které budou vyrovnávat výkyvy spotřeby. Bude nutno také vyřešit problém skladování elektrické energie. Kompletně bude nutno přebudovat dopravu, která se musí zbavit závislosti na fosilních palivech. Doprava bude muset používat nové druhy paliv, bude řízena satelity, automatizována, převedena na ekologickou bázi. Kromě těchto čtyř základních výzev bude život lidí ovlivňován dvěma technologiemi: nanotechnologií, která způsobí revoluci ve výrobě, v zemědělství a ve zdravotnictví a robotikou, která kompletně změní prakticky všechny lidské činnosti. Roboti s umělou inteligencí budou produkovat výrobky, usnadňovat náš život, starat se o naše potřeby a dbát o naši bezpečnost. Díky nanotechnologiím se kompletně změní komunikační možnosti lidstva. Nanotechnologie způsobí i revoluci ve zdravotnictví. Jenomže odstartuje i „společnost dohledu", kdy jednotlivci i celá společnost budou moci být prakticky permanentně sledováni. Bude to daň technologickému rozvoji. Vědci jsou většinou střízliví a představy, jak bude skutečně fungovat společnost za čtyřicet let nechávají spíše autorům vědeckofantastické literatury nebo novinářům. Spíše tedy říkají, co je třeba udělat, aby lidstvo vůbec přežilo. Jedno však tvrdí - pokud se nezačneme připravovat na budoucnost už nyní, pak žádná budoucnost lidstvo nečeká.