Eurozóna spolu s Mezinárodním měnovým fondem a dobrovolnou posilou Polska a Švédska v neděli 9. května dohodla superzbraň proti finančním otřesům v celkovém objemu 750 miliard euro (více než bilionu dolarů). Je to hra vabank, výhrou bude nejen záchrana eura, ale nejspíš i urychlení integrace.
Řecká krize je mnohem nebezpečnější než se zdála ještě před několika týdny, soudě podle mobilizace obranných opatření, které po naléhavém summitu eurozóny v neděli a ještě 9. května dosáhnou palebné síly 750 miliard euro. V této částce je zahrnuta i mohutná účast Mezinárodního měnového fondu. Nemusí být použity, ale jsou k dispozici v naději, že před něčím takovým sebesilněší spekulant couvne. Teď už také nejde o Řecko, ale o stabilitu světového finančního systému poté, co se v prvním květnovém týdnu rozhořely obavy, že na řadě je také Španělsko, tentokrát kvůli nezvládnutému zadlužení nikoliv vlády, ale privátních subjektů. Byl proto aktivován článek 122 Lisabonské smlouvy, podle kterého je možné poskytnout mimořádnou finanční pomoc za výjimečných okolností, které se mohou vymknout kontrole.
Z podrobností o pomoci, které jsou k dispozici třeba na serveru eurointelligence.com, je zřejmé, že mimořádná akce trochu simuluje to, co by mělo být ve fungující měnové unii standardem, tedy vedle společné centrální banky i společné ministerstvo financí.
Dočasné ministerstvo financí EU bude simulováno pravomocí Evropské komise získávat na trhu hotové peníze v rozsahu 110 miliard euro na lhůtu tří měsíců pro potřeby bezprostředních záchranných akcí pro Řecko (nikdo jiný zatím do toho tak dalece nespadl). Původní dohoda byla 50 miliard, v neděli se přihodilo 60 dalších. S tím se dají řešit hotovostní problémy. Ale uplynujlý týden ukázal, že teď už by to nestačilo, proto přichází na pomoc i supertěžká váha. Představuje ji koordinovaná akce individuálních vlád eurozóny (s dobrovolným přispěním také Švédska a Polska), které se zavázaly, že v případě naléhavé potřeby poskytnou půjčky nebo garance na půjčky v rozsahu do 440 miliard euro. Za zády mají Mezinárodní měnový fond, který je připraven přidat dalších až 250 miliard euro. Tenhle závazek bude trvat tři roky.
Paniku na trhu bude krotit také Evropská centrální banka, která začne znovu aktivně odkupovat státní dluhopisy, aby brzdily pokles jejich kurzu, který se pak na trhu projevuje růstem výnosů. Byl nejvyšší čas, výnosy řeckých státních dluhopisů začaly v minulém týdnu úrokové stoupat nad hladinu 10 procent. Zatím na tom prodělávali jen investoři, kteří chtěli dluhopisy prodat a museli akceptovat drastickou slevu na ceně, zatímco řecká vláda nadále platí jen to, co je na dluhopisu napsáno - úrok, se kterým byl dluhopis vydán. Jenže Řecko bude muset v nejbližší době vydávat další, a kdyby přistoupilo na současné požadavky trhu, spadne ještě hlouběji do dluhové spirály.
Evropská centrální banka bude také znovu nabízet peníze proti zástavám státních dluhopisů (bude je „sterilizovat", aby je stáhla z trhu a snížila tlak na úrokové míry). Vedle toho je vhozen záchranný kruh pro kurz eura - americký Fed vrátí Evropské centrální bance službu z doby vrcholící finanční krize roku 2008 a umožní přímé výměny dolarů v předem dohodnutém kurzu na předem dohodnuté období (měnové swapy). V předchozí operaci tohoto typu na konci roku 2008 se dalo využívat této řízené směny až do celkového objemu 600 miliard dolarů.
Co bude dál? Dobré zkušenosti se záchrannou operací mohou být silným argumentem proto, aby integrace eurozóny (a Evropské unie) dále pokročila i do fiskální oblasti. Tedy, aby se začalo jednat o alternativách, počínaje standardním vydáváním eurobondů a koordinací fiskálních politik. Špatné zkušenosti by naopak mohly všechny tyto pokusy na dlouho pohřbít. Impozantní rozsah nedělní dohody však naznačuje, že dosavadní polovičatá řešení nabídla lekci, která byla pochopena.
Místo odpovědi nás poučil, že "v době krize se udělaly chyby, při nichž se ukazuje rovnováha mezi selháním trhu, zvláště selháním bank, a politickým selháním." Ackermannův návrh: "Věřím, že bude lépe, sedneme-li si ke stolu a v otevřeném konstruktivním dialogu si řekneme, co se musí zlepšit".