Dno Středozemního moře nabízí neskutečnou procházku dějinami lidstva - počínaje vraky řeckých a římských lodí až po ty z druhé světové války, od dávných ulic s nedotknutými budovami a mozaikami až po amfory a ingoty z různých kovů. I proto začali přední archeologové a kulturní organizace pečující o ochranu kulturního dědictví protestovat, když se dozvěděli, že naftařský koncern British Petroleum - poté, co stihl zničit značnou část Mexického zálivu - vyráží ohrožovat archeologické skvosty ve vodách u libyjských břehů.
BP totiž oznámil, že spouští projekt v hodnotě 900 milionů dolarů, v jehož rámci „ještě před koncem letošního roku" v Syrtském zálivu udělá pět pokusných vrtů. A to navzdory tomu, že přesná příčina exploze vrtu v Mexickém zálivu ještě ani nebyla stanovena. Vrty u Libye přitom mají být ještě o 200 metrů hlubší.
„Ropná skvrna u břehů Libye by byla naprostou katastrofou," říká Claude Sintes, ředitel podmořského týmu Francouzské archeologické mise v Libyi a ředitel Muzea starověku v Arles. U Libye jsou totiž dvě cenná archeologická naleziště - Cyrene a Tripolitania. V tom prvním se zachoval starověký přístav, jehož nejvyšší bod se dnes nachází pět metrů pod hladinou moře. „Je to úplné podmořské město s ulicemi, zdmi a domy. Potopilo se v důsledku pomalých tektonických pohybů," vysvětluje Sintes.
Tripolitania se táhne od libyjské metropole až k hranicím s Tuniskem a spadají do ní dvě důležitá archeologická místa na souši - kdysi mocné římské město Leptis Magna s přístavem a Sabratha, v níž se zachovaly zbytky amfiteátru s lázněmi a úchvatnými mozaikami. „Tato místa jsou archeologicky významná, protože nám dávají pochopit celkový vývoj této části světa od římské kolonizace v 7. století před naším letopočtem až do příchodu Arabů v 7. století našeho letopočtu," řekl Sirtes pro The Art News.
James Delgado, ředitel Institutu podmořské archeologie z Texas A&M University, dodává: „Na dně Středozemního moře je kompletní záběr tisíců let dějin," přičemž z valné části tato oblast ještě na důkladné prozkoumání čeká. Sabrátha je přitom u vody tak blízko, že větší vlny běžně dosahují až na její ruiny. A totéž by udělaly i vlny s ropou.
„Nemyslím si, že by těžba v těchto vodách měla být povolena, dokud nebudou hotovy dostačující studie o dopadu pohybu ropy ve vodě, a dokud by navíc podobná havárie mohla ohrozit historické lodní vraky a další kulturní odkaz pod hladinou," říká Steven Anthony, předseda Námořní archeologické a historické společnosti.
Mluvčí BP Robert Wine vědce ujišťuje, že koncern u břehů Libye provedl archeologické a seismické průzkumy a že „plány ropných skvrn pro Libyi byly přehodnoceny ve světle incidentu v Mexickém zálivu"...
