Dmitry Orlov: Konec „západních hodnot“

Email Tisk PDF

Občas přicházejí časy, kdy se opravdu hodí pěkně nahlas zakřičet, že král je nahý. A proto si dovolím upozornit na cosi v zásadě velmi prostého, ale o to důležitějšího.



 

 

Starý světový řád, na který jsme si zvykli během 90. let minulého století a první dekády století nynějšího, se svými krizemi a problémy, do detailu popsanými v nesčetných autoritativních publikacích na obou stranách Atlantiku, tak ten světový řád je už pryč. Není jen na nemocenské a ani neodjel na dovolenou. Prostě skonal. Zemřel, vydal se na cestu za svým stvořitelem, zabalil to, natáhl bačkory a ztratil se v davu neviditelných. Už je z něj bývalý světový řád.
Pokud přetočíme čas na počátek 80. let, snadno si vzpomeneme, jak SSSR stále vládl polovině Evropy a významně ovlivňoval nezanedbatelnou část světa. K tomu pořád ještě prskala světová socialistická revoluce, prosovětské režimy se dostávaly k moci tam či onde na planetě a chór prohlášení jejich lídrů zněl více méně unisono. Podnikali poutě do Moskvy, jako by to byla Mekka, a posílali tam i své slibné mladé kádry, aby se naučili, jak vše dělat po sovětsku. Sovětská technologie dál činila působivé kroky: v polovině 80. let Sověti na oběžnou dráhu vypustili zázračnou vesmírnou stanici Mir, zatímco sondy Vega byly vyslány ke studiu Venuše.
Vedle těchto obvyklých a zažitých pravidel a principů, jimiž se řídila „rudá“ půlka planety, nastupoval ale zároveň pokročilý rozklad, přičemž jak v centru, tak i na periferii začal vznikat zcela jiný systém. Sedm let na to SSSR zkolaboval a světový řád se změnil, ale mnozí lidé této změně prostě nedokázali uvěřit. Na počátku 90. let mnozí politologové sebejistě tvrdili, že to, co se odehrává, je ve skutečnosti jen mazaný plán Kremlu modernizovat sovětský systém, který by – už pod novou značkou – pak znovu začal dobývat svět. Lidé rádi mluví o tom, čemu si myslí, že rozumí, a je jim jedno, zda probíraný předmět vůbec existuje.
A co vidíme dnes? Říše, která si sama říká „Západ“, stále tvrdí, že je ekonomickou a technologickou vedoucí silou, chce dominovat i vojensky, ale utrpěla mezitím morální porážku, jejímž důsledkem je zároveň těžká porážka ideologická.
Je to prosté.
1) Jak mohou mluvit o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, zatímco konfiskují úspory střadatelů v kyperských bankách?  
2) Jak mohou mluvit o obraně územní celistvosti zemí při současném ničení zemí jiných, třeba Jugoslávie, Iráku, Libye, Sýrie a Ukrajiny?
3) Jak mohou mluvit o svobodném podnikání a podepisovat smlouvy na výstavbu lodí, které pak ale pod tlakem Washingtonu odmítnou dodat, jak se stalo s Mistraly, které si Rusko objednalo ve Francii?
4) Jak mohou mluvit o demokracii a přitom nepokrytě vyhrožovat premiérovi Řecka, kolébky demokracie, a donutit ho k tomu, aby ignoroval pro ně nevýhodné výsledky referenda?
5) Jak mohou mluvit o boji proti rasismu, zatímco v USA masově dál střílejí neozbrojené negry, ale přitom je zakázáno je negry nazývat.
6) Jak mohou vinit Srby z genocidy a současně odmítat přiznat, co sami udělali tzv. nezávislému Kosovu, které se proměnilo v kriminální enklávu Evropy specializující se na výrobu a distribuci narkotik?
7) Jak mohou tvrdit, že odmítají extremismus a terorismus, zatímco cvičí, vyzbrojují a financují Islámský stát a ukrajinské neonacisty?
8) Jak mohou mluvit o spravedlnosti v době, kdy je v USA nejpočetnější uvězněná populace v dějinách lidstva a popraveno bylo mnoho lidí, kteří byli později shledáni nevinnými?
9) Jak mohou mluvit o svobodě vyznání poté, co americká federální vláda vyhladila sektu Davidiánů v texaském Waco, a přeživší uvěznila, i když se později ukázalo, že vládní obvinění byla falešná?
10) Jak mohou ostatní vinit z korupce po obrovské finanční ostudě z roku 2008, přičemž finanční bubliny v předcházejících letech dostávaly ta nejvyšší ratingová hodnocení?

Stalo se možná to nejhorší, co se vůbec stát mohlo: tzv. západní hodnoty se před celým světem ukázaly být pustými a vyprázdněnými.

Pokud si myslíte, že jsou to vše jen velmi specifické příklady těžkostí nebo chyb, které bude možné do nepříliš jasné a mlhavé budoucnosti napravit, pak se mýlíte: to je totiž vše, co ze „západních hodnot“ stojí za zmínku, a všechny byly už v praxi vyvráceny. Povšimněte si minulého času „už byly“ vyvráceny. A zbyly tedy ještě nějaké „západní hodnoty“ bez kazu? Ano, jistě, ale jen jedna: práva sexuálních menšin. Nicméně jen na síle gay sňatků západní civilizaci udržet nelze.
Je tedy až tak překvapivé, že se zbytek světa snaží distancovat se od morálně zkrachovalého Západu co nejvíc to jen jde, a co nejrychleji je to možné? Čína pracuje na utvoření vlastního modelu, Rusko usiluje o soběstačnost a nezávislost na západním dovozu a financích, Latinská Amerika, kdysi považovaná za americký zadní dvorek, rovněž stále citelněji razí vlastní směr.
Počty hlupáků, kteří stále ještě akceptují západní „story“, řídnou, zatímco zástupy rebelů rostou. Máme tu zvěstovatele pravdy Edwarda Snowdena, který byl nucen před perzekucí doma uprchnout do Moskvy. Máme tu členy evropského parlamentu, kteří nedávno vystoupili z řady a navštívili Krym. Máme tu francouzské a německé vojáky, kteří dobrovolně brání východní Ukrajinu proti západnímu útoku. Máme tu mnoho evropských podnikatelů, kteří přijeli na ekonomické fórum do Petrohradu podepsat obchodní dohody s Ruskem, bez ohledu na to, co si o tom myslí jejich politici.
Na druhou stranu byl rychle se rozvíjející nový světový řád nedávno k vidění v Ufě, hlavím městě převážně muslimské republiky Baškírie na jižním Uralu v Ruské federaci. Lídři více než poloviny světové populace tam přijeli podepsat dohody, integrovat své ekonomiky a koordinovat bezpečnostní otázky. Indie a Pákistán odložily své rozpory a vstoupily hlavními dveřmi společně; příštím bude Írán. „Západ“ tam zastoupen nebyl.
Zatímco se všechny západní hodnoty (s výjimkou práv sexuálních menšin) ukázaly být jen cynickým cvičením v pokrytectví, cesta zpátky neexistuje. Je to totiž otázka reputace, a reputace patří k těm věcem, které lze ztratit jen jednou. Existuje cesta kupředu, ale vypadá dost hrozivě. Na obzoru je ztráta kontroly: západní instituce už nejsou s to kontrolovat situaci ve většině světa, jejich vlastní území nevyjímaje. Na obzoru je ústup od západního narativu: západní chvalopěvci, znalci a „myšlenkoví lídři“ najednou zjistí, že jim zmizela jejich témata a budou se muset omezit buď jen na kajícné blábolení nebo zahanbené mlčení. A pak tu bude ztráta identity: nikdo, kdo je s to vnímat realitu, se nemůže identifikovat s čímsi („Západem“), co už neexistuje.
Nejhrozivější na tom všem je ale toto: za morálně zkrachovalou civilizací jsou morálně zkrachovalí lidé – a jsou jich spousty. Jejich vlastní děti, které budou donuceny probíjet se do světa po svém – ať už to bude jakýkoli způsob --, jim neprojeví úctu, protože už budou mít své vlastní civilizační hodnoty.



 

Autor je americký spisovatel a publicista
Přeloženo z ClubOrlov

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 28 Červenec 2015 11:01 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz