Co si současní intelektuálové myslí o fenoménu sovětského vůdce
Ale to není podstatné. V souvislosti s tímto výročím otiskla Litěraturnaja gazeta (ruské Literární noviny) názory ruských spisovatelů, sociologů a politologů na jeho osobnost. Autoři se pokoušeli nalézt příčiny toho, proč Stalinův fenomén žije dál. Proč titíž lidé, kteří sami nebo jejich rodinní příslušníci, prožili gulagy a jiná utrpení, se stále větší nostalgií vzpomínají na tuto osobnost, kterou považují za nejvýraznější v celé ruské tisícileté historii. Snad vedle Ivana Hrozného, jak poznamenal jeden ze spisovatelů, ale další vedle tohoto Gruzínce neobstojí. Dokonce se neodvolávají ani na Lenina.
Plakali všichni
Četl jsem pozorně všechny otištěné úvahy a byl jsem stále více na rozpacích, jak tuto skutečnost přiblížit českému čtenáři. I staří pamětníci zažili u nás Stalina jaksi nepřímo, v souvislosti s válkou, a poté přes jeho vliv na naše komunistické vedení do Stalinova skonu v březnu 1953. Týden poté zemřel i Gottwald, jakási převodní páka Stalinovy vůle u nás, protože se prý na Stalinově pohřbu nachladil.
U některých českých a slovenských komunistů se projevily při Stalinově úmrtí emoce, ale nebyly naprosto srovnatelné s těmi, jež tehdy prožíval sovětský lid. Záměrně používám tohoto výrazu, protože se nejednalo jen o Rusy, ale také Ukrajince a další obyvatele sovětských republik.
Když jsem se zamýšlel i nad tím, jak redakce novin ohlasy uspořádala, jak na závěr dala ty emotivně nejsilnější ve prospěch Stalinovy osobnosti a že převážil i jejich počet, došel jsem k závěru, že i v tom byl úmysl Litgazety: příliš nepošlapat památku vůdce.
Stalinův plášť, tak zní titulek celé tiskové strany. Ano, dosud je ruská společnost zahalena oním fluidem Stalinova proslaveného pláště. Jak poznamenal spisovatel Jevgenij Andrjuščenko: „...vidíme portrét Stalina, na němž mimochodem nemá zámořský obleček, ale vždycky uniformu domácího střihu a výroby".
Největší v celé historii
Spisovatel Vladimír Ličutin píše: „Stalin je jedním z největších činitelů v celé historii. Měl za úkol poprvé ve světě vytvořit spravedlivý stát. Prostí lidé čekali celá staletí, až se objeví člověk, který je vyzdvihne z temna, bídy, otroctví a udělá je šťastnými. Nenaplnilo se všechno. Ale kterýkoliv jiný člověk, kdyby se setkal s takovými těžkostmi, způsobil by desetkrát více zla.
Sám osud ho z mládí připravoval ke zvláštnímu předurčení. Nejednou ho stavěl mezi životem a smrtí. Proto ovládal nevídanou prozřetelností. Byla v něm jakási vnitřní oduševnělost a velkolepá harmonie. A jen takového ho mohl lid nazývat otcem. Tento název nebyl ideologickým razítkem, vyrůstal z hlubiny národní duše. Když Stalin zemřel, plakala celá zem. I ti, kteří seděli v táborech. Zdálo se, že zapadlo slunce ruské historie a už nikdy nevyjde. Ani předtím, ani poté, ať už to byli carové nebo generální tajemníci, národ po nich tak netruchlil.
Stalin dokázal poprvé v historii porazit vládu peněz, mamon srazil na kolena. Jednou jsem mluvil o Stalinovi s velice úspěšnými podnikateli a myslel jsem si, že budou očerňovat sovětskou minulost. ´Pokřižovali bychom se, kdyby se vrátily ty časy, kdy kvůli penězům nebylo nutné namáhat žíly,´ odpovídali.
Čtyřicet let po Velké vlastenecké válce byl v naší zemi klid. A dosáhli jsme toho zásluhou Stalina. Jak jsme žili! Věřili jsme sobě a v budoucnost našich dětí. A dnes znovu vládnou peníze. Ale člověk se přece nerodí jen proto, aby se hnal za penězi.
Ti, kteří dnes lynčují Stalina, nechápou, že tím ponižují sami sebe. Lidé je najednou srovnávají se Stalinem a vzniká otázka: ´Kdo jsi? Jen vrána s pavími pery.´ Nelze vytrhávat stránky z naší historie. Moje pokolení nemůže zapomenout Stalina."
Strůjce modernizace
Uvedená Stalinova obhajoba byla ze všech ohlasů asi ta nejvášnivější, založená na emocích, nikoliv faktech. Ale když jsem si přečetl i názory Stalinových odpůrců, například sociologa Leontije Byzova, setkal jsem se s následujícími argumenty: „Sociální podmínky, v nichž se nacházela země ve třicátých letech, utrpěly takový globální zlom, že celá předcházející ruská historie se ocitla mimo chápání následujících generací. Městské obyvatelstvo se stalo převládajícím, bývalí rolníci zapomněli na své kořeny. Život národa se jakoby začínal od nuly. Z druhé strany je Stalin v paměti současných Rusů jediným vůdcem země, který úspěšně vyřešil historický úkol modernizovat Rusko. Byť za cenu neuvěřitelných ztrát a úsilí. I když si osobně myslím, že jsou chimérou mnohé úspěchy stalinské modernizace, je třeba přiznat, že je to velice živý mýtus. Čím je hůře u současných vedoucích činitelů, kteří s pomocí tržních mechanismů nijak nemohou provést novou modenizaci, tím více lidé soustřeďují pozornost na Stalinovu postavu. Totéž se týká celkového pořádku. Liberálové jej slibovali počátkem devadesátých let, ale nepodařilo se jim to. A teď Rusové znovu žádají spíše ´tvrdou ruku´ než demokracii."
Básník Fedor Čerepanov připomíná, že Stalin vyhrál „duševní a duchovní stalingradskou bitvu", dokázal vrátit úctu k lidské práci. Spisovatel Michail Zadornov dokonce tvrdí, že Stalin obrátil celou ruskou kulturu - literaturu, film - k vlastenecké výchově. Kdyby prý sám nepřečetl Tichý Don, kniha by nikdy nevyšla. Stalin sám psal básně, které předčí současné.
Několik autorů shodně píše o tom, že Stalin zdědil „suchou větev" a zemi předával „s jadernou bombou".
Žije především stalinismus
Na závěr bych chtěl připomenout slova známého spisovatele Daniila Granina, který tvrdí, že Stalinova osobnost není dosud plně prostudována. Nikoliv jeho činy a jeho projevy, ale jeho vliv na chování lidí, ten strach i nadšení, které vzbuzoval, a tak mnohé nutil dělat neuvěřitelná hrdinství. To však musí udělat sami Rusové. Ale pokud se to neudělá, pořád bude v hlavách a duších lidí strašit Stalinův fenomén. Nepodaří se Stalina odstranit do muzea, pokud bude existovat stalinismus.














Je zvláštní, že to zavedl Masaryk, roztahovat s...
Obrázek Havlíčka, kterak hladov a nemocemi vyče...
Obrázek Havlíčka, kterak hladov a nemocemi vyče...
Ježíííš, vy jste tak příšerně pilnej, ža já to ...
Tá naša Vierka-pionierka je síce silne sociálne...