Krymští Tataři si stěžovali na evropském kongresu menšin

Email Tisk PDF

fuen kongres logoPředstavitelé evropských menšin, kteří se setkali na svém kongresu v Německu, řešili v souvislosti s událostmi na Ukrajině problémy krymských Tatarů.

Čtěte: Nenápadné vysídlování Lužických Srbů

 

V Evropě žije více jak tři sta různých etnických skupin a statistiky uvádějí, že každý sedmý občan našeho kontinentu mluví regionálním nebo menšinovým jazykem a je součástí určité národnostní menšiny. Jsou to například Maďaři na Slovensku, Němci v italském Jižním Tyrolsku, dánská menšina v německém Schleswig-Holsteinu, Baskové ve Francii a Španělsku, Tataři na Krymu a další menšiny. Evropské menšiny se sdružují v asociaci FUEN (Federal Union of European Nationalities), která má 90 členů z 32 evropských zemí a od 7. do 11.května rokovala na svém ročním kongresu v německém městečku Harrislee u dánských hranic. Sešlo se zde dvě stě představitelů evropských autochtonních menšin z bezmála třiceti zemí a s přizvanými hosty a politiky diskutovali o budoucnosti menšin v Evropě. Autochtonní znamená původní obyvatelstvo a mezi ně patří také menšiny, které jako například Baskové nemají svůj vlastní stát nebo jsou to také obyvatelé jako Belgičané mluvící německy, kteří se stali menšinou díky změně hranic.
Asociace FUEN přitom dělá rozdíl mezi menšinami vzniklými z přistěhovalců z ekonomických důvodů. Jan Diedrichsen, ředitel FUEN k tomu podotýká, že pochopitelně i tato menšina by měla mít možnosti udržovat si své kulturní zvyklosti a jazyk. K tomu dodává: „Existuje zde ale rozdíl. Neměli bychom vystupovat jeden proti druhému, i když máme rozdílné potřeby."

 

Ukrajina se díky událostem, které se zde odehrávají, stala centrem pozornosti jednání FUEN. Na Ukrajině žije dvacet národnostních menšin, což je největší počet v Evropě. Ukázalo se, jak dosavadní klidné soužití se rychle může proměnit v nenávist a násilí. Jedním z řečníků měl být na kongresu Mustafa Džemilev, dříve předseda krymských Tatarů. Omluvil se, neboť se účastní politických jednání v Rakousku a USA. Místo něj zde vystoupil jeho poradce Ahmet Özay, který si na kongresu postěžoval, že se po anexi Krymu zhoršilo postavení Tatarů. Podle něj je jim bráněno v návratu z ciziny do vlasti, a když se vrátí, jsou vystavováni perzekucím. Jedním z těch, kdo se nemůže vrátit na Krym, je jmenovaný představitel Tatarů Mustafa Džemilev.

 

Naopak za příklad soužití bylo na kongresu vyzdviženo soužití v Jižním Tyrolsku, kde vedle sebe žijí většinoví Italové, menšina Němců a Ladinů (původní rétorománské obyvatelstvo).

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 13 Květen 2014 15:05 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB