Kdo může za I. světovou válku. Dnešek se podobá době před rokem 1914

Email Tisk PDF

war peace„Válka ukončila mír"(The War That Ended Peace) - knižní novinka kanadské historičky Margaret MacMillanové rozebírá příčiny První světové války a zabývá se tehdejšími problémy Evropy. Kniha vzbudila velký rozruch a diskuzi ve všech větších médiích.

Související: Byl Gavrilo Princip terorista?

Počínaje New York Times až po britský The Economist nalezneme zde dalekosáhlé recenze a rozhovory k této knize, která byla vhodně načasována k blížícímu se 100. výročí vypuknutí První světové války.

Server deníku New York Times si v této souvislosti vzpomněl na proslovy prezidenta Johna F. Kennedyho, který kdysi poznamenal: „V roce 1914 se svět vřítil do války a princ Bülow povídá tehdy kancléři Bethmann-Hollwegovi - ´Jak se to jen mohlo stát´. A ten mu odpověděl – ´Ach, kdyby to tak někdo věděl.´" Kennedy pak dodal: „Ti co by přežili jadernou válku, by se také ptali - ´Jak se to jen mohlo stát´. Získali by neuvěřitelnou odpověď - ´Ach, kdyby to tak někdo věděl.´"
Kdo zavinil První světovou válku, se stalo velkým sporem historiků. Za milník v diskuzi se považuje devíti set stránková studie „Griff nach der Weltmacht: die Kriegszielpolitik des Kaiserlichen Deutschland, 1914–18," war peaceněmeckého historika Fritze Fischera (Germany's Aims in the First World War anglický překlad vyšel v r. 1967 viz ). Fritz Fischer obvinil Německo ze záměrného zahájení války. Dále pak historik Max Hastings podporuje Fischera v jeho názoru na odpovědnosti Německa z rozpoutání války. Sean McMeekin argumentuje, že to byla ruská vina. Podle něj šlo o vědomé politické rozhodnutí založené na imperiálních ambicí na Blízkém východě. Naproti tomu by Německo dalo přednost lokalizovat to jako rakousko- srbský konflikt (The Russian Origins of the First World War). Niall Ferguson pak ukazuje prstem na Británii, zatímco australský historik Christopher Clark poukazuje na složité události a vztahy, které vedly skupinu vůdců, „kteří to s námi mysleli až tak dobře", že Evropa spadla jak "náměsíčník" do brutálního konfliktu ( kniha: The Sleepwalkers: How Europe Went to War in 1914").
Byla to skutku brutální válka s nedozírnými důsledky. V konfliktu zahynulo 20 milionů lidí a přes dvacet milionů jich bylo zraněno. Zatímco Británie, Francie a Německo ztratilo mezi 2 a 3 procenta z celkového počtu obyvatel, tak Srbsko utrpělo neuvěřitelnou ztrátu až 15 procent obyvatel.
Do rozluštění příčin této hrozné války se znovu pustila kanadská historička Margaret MacMillanová, přednášející historii na Oxfordské univerzitě. Má již za sebou velmi pozitivně hodnocenou knihu o mírové konferenci ve Versaille - Peacemakers: The Paris Peace Conference of 1919 and Its Attempt to End War(John Murray, 2003). Jen zajímavost: Předmluvu k této knize napsal americký diplomat Richard Holbrooke, který byl jedním z hlavních vyjednávačů míru pro ukončení války v Bosně a má podíl na uzavření Daytonské dohody.
Nová kniha „The War That Ended Peace" je historiky kladně hodnocená pro skutečnost, že se její autorka dokázala dokonale přiblížit prostředí a situaci panující tehdy v Evropě. Jak jsme uváděli, všechny možné deníky a časopisy s jistým údivem citují části její knihy.


Nabízíme rovněž, některé pasáže
„Psal se rok 1900 a Evropané měli dobrý důvod se cítit spokojení se svou nedávnou minulostí a věřili v budoucnost. Bylo 30 let od francouzsko- pruské války - a nastala exploze v průmyslu, bohatství a společnost se transformovala. Způsob, jakým lidé žili: jídlo bylo lepší a levnější. Došlo k dramatickým pokrokům v oblasti hygieny a medicíny. Zrychlila se komunikace, včetně levných veřejných telegrafů, a to znamenalo, že si Evropané byli blíž, byli ve větším kontaktu jeden k druhému. V minulém století - taková síla, taková prosperita - zjevný pokrok v mnoha oblastech." A MacMillanová se ptá: „Proč by to Evropa měla hodit za hlavu?"Odpovídá: „Je snadné na někoho hodit, že zavinil válku a považovat konflikt za nevyhnutelný. Je to však s ohledem na současnost nebezpečný názor. V některých ohledech současnost připomíná dobu před rokem 1914."
MacMillanová pak hodnotí situaci tak, že tenkrát již začal ochabovat velmocenský vliv Británie a ta nepochopila, že se nyní i některé další země budou chtít svůj podělit na světovém koláči. Přitom německá zahraniční politika vedená císařem byla katastrofální, což mělo za vliv, že se Británie sblížila s Francií a Ruskem. To si ale někdo koncem devatenáctého století neuměl představit. „Řada faktorů působila na vznik války, počínaje vůdčími představiteli, přes růst nacionalismu až po krizi na Balkánu," píše MacMillanová a dodává, že Rakousko-Uherska mělo u Ruska vroubek za anexi Bosny z roku 1908. Německo se rovněž vrhlo do válčení a napadlo Srbsko z obavy, že přijde o Rakousko-Uhersko. Je tu ještě jeden zajímavý popis: „Ruský car přichází s prosbou za svým německým bratrancem, aby udrželi mír. Císař Wilhelm a kancléř Bethmann – Hollweg zůstali k výzvě chladní. Maďaři, bez nichž Vídeň nemohla jednat, naléhali na dohodu se Srby. Britové se vyhýbali plnění trojdohody s Francií a Ruskem. Evropa s jistotou mířila do propasti."
Co se týče Gavrila Principa ,atentátníka na Františka Ferdinanda d´Este, kanadská historička jej k nelibosti Srbů hodnotí jako teroristu a před několika dny na tiskové konferenci ve Washingtonu uvedla: „Ve své knize jsem jej popsala jako člověka z dnešní egyptské společnosti, který přišel z rolnického a tradičního prostředí. Věřil svým myšlenkám a byl to fanatik." Podle historičky neměl zájem, aby se záležitosti řešily diplomatickou a ústavní cestou. „Díval se na svět černo-bíle," dodala na konferenci MacMillanová.

Plný název knihy The War That Ended Peace: How Europe Abandoned Peace for the First World War.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 08 Listopad 2013 17:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz