Šéf izraelské armády: Nevěřím, že Írán vyvíjí jaderné zbraně

Email Tisk PDF

Benny GantzUkazuje se, že ukončení dodávek egyptského plynu do Izraele je politické až běda, a navíc je tu skandál kolem reportáže o palestinských křesťanech, špičky palestinské samosprávy spolu přestaly mluvit, Hamas chce učit děti hebrejsky (ale nemá k tomu učitele) a mnohem víc…

Minule jsem v souvislosti s ukončením dodávek egyptského plynu do Izraele psala, že to bylo rozhodnutí ekonomické a nemá žádnou spojitost s mírovou smlouvu mezi oběma zeměmi. Budiž, lze namítnout, že pokud je pravda, že Izrael za plyn neplatil už od roku 2010, jak se šušká po Káhiře, nebylo to nejspíš rozhodnutí jen obchodní, ale i politické, nicméně vše se zdá být ještě trochu složitější. Ukazuje se totiž, že v roce 2005 bylo více méně utajeně podepsáno memorandum o porozumění, které nejenže zaručovalo dodávky egyptského plynu do Izraele, ale dokonce výslovně i k rukám soukromé izraelské firmy EMG. Otázkou tedy je, co si nyní Izrael s tímto dokumentem počne, nebo lépe, jak zkusí prosadit jeho platnost. A pokud žádný krok nepodnikne, bude se stejně přistupovat i k dalším podepsaným dokumentům? Nebo i k samotné mírové smlouvě?

Mimochodem, to memorandum je dle mého zvláštní už jen tím, že se v něm svrchovaný stát zaručuje, že bude dodávat zemní plyn soukromé firmě, která ho bude nadále prodávat do své i jiných zemí, v tomto případě do Jordánska. Egyptský parlament, v němž mají většinu Muslimští bratři, si na náhle vynořeném dokumentu, který páchne korupcí na sto honů, jistě smlsne a pár dalších představitelů minulého režimu o to víc znervózní. Není ale zatím jasné, co bude dál. Egypt sice už oznámil, že je připraven jednat o nové ceně za plyn, nicméně ze všeho nejvíc asi bude záležet na politickém klimatu v zemi, jestli dodávky do Izraele, který je pro Egypt nejbližším a nejlogičtějším trhem, budou opravdu obnoveny. A klima v Egyptě Izraeli nakloněno opravdu není, tím spíš, že v zemi už pár měsíců panuje kritický nedostatek plynu, a tak vývoz této suroviny do Izraele většinu Egypťanů musí vytáčet k nepříčetnosti. Takže uvidíme.  

Pokud lze zastavení vývozu plynu vnímat jako gesto junty, s nímž generálové chtějí před blížícími se květnovými prezidentskými volbami reagovat na nálady mas (a do tohoto rámce by zapadaly i chvástavé proslovy šéfa junty Tantávího, že armáda ubrání hranice Egypta), parlament činí totéž v bleděmodrém, neboť Egypťané nyní nemají rádi jen Izrael, ale podezřívavě se dívají i na Západ jako takový. Poslanci proto drtivou většinou odmítli plán vlády, kterou jmenovali generálové, půjčit si od Mezinárodního měnového fondu přes tři miliardy dolarů, a šéf parlamentu konstatoval, že namísto podobných pokusů by vláda měla rezignovat. Obecně přitom platí, že Muslimské bratrstvo neodmítá šmahem jakoukoli pomoc ze Západu, nesouhlasí ale s jakýmikoli půjčkami, které by byly podmíněny konkrétními ekonomickým,i či politickými požadavky, což je ovšem u peněz od MMF zvykem.

 

 

Předchozí se týkalo Izraele, tak ještě neuspořádaně pár dalších témat. Tím nejzajímavějším bezpochyby bude prohlášení vrchního velitele izraelských ozbrojených sil generála Bennyho Gantze, který vyjádřil důvěru v diplomatické řešení krize s Íránem a dodal, že si nemyslí, že by Írán chtěl vyvíjet jaderné zbraně. Generál v rozhovoru pro Haarec, v němž se diametrálně rozešel s vládou Benjamina Netanjahua, navíc vyzval k tomu, aby nikdo v souvislosti s íránským jaderným programem nepropadal „hysterii“   

Nicméně vše se netočí jen kolem Íránu: izraelská armáda provádí „speciální výcvik“ pozemních sil, jehož cílem je okupace Libanonu. Jeden z vysokých důstojníků konstatoval, že během příští války bude muset Izrael obsadit část libanonského území, protože „je to jediný způsob, jak prosadit koncept vítězství“. Hlavním cílem výcviku je naučit se „rozlišovat mezi ozbrojenci a nezúčastněnými civilisty“, přičemž vojáci by prý měli být při střelbě na prokazatelné civilisty „zdrženliví“. Než se tak stane, začal Izrael podél části hranice s Libanonem stavět zeď – má se táhnout dva kilometry a být vysoká deset metrů.

Skandál v Izraeli mezitím vyvolala i nedělní dvanáctiminutová reportáž americké televizní stanice CBS o špatném zacházení Izraele s palestinskými křesťany. Izraelský velvyslanec v USA Michael Oren se odvysílání reportáže pokusil zabránit ještě před jejím dokončením, a to s argumentem, že představuje „strategickou hrozbu“ Izraeli. Reportáž konstatuje, že ve Svaté zemi neustále ubývá palestinských křesťanů a ukazuje příběh rodiny, jejíž dům v Betlémě kdysi stál na jedné z nejrušnějších ulic, ale nyní je ze tří stran obehnán izraelskou „bezpečnostní“ zdí. Reportáž by možná prošla bez většího povšimnutí, nicméně Oren ji svým pokusem přimět vedení CBS, aby šot stáhlo, proměnil v reportáž, která se „musí vidět. Autor reportáže Bob Simon ve finále ještě přitočil rozhovor s Orenem, který ale popírá, že by zkoušel jakkoli zasahovat. Přitom ale tvrdí, že otázky, které jsou mu kladeny, dokazují, že reportáž je pro Izrael hrozbou a že je jeho povinností velvyslance zajistit, aby ji nemohl nikdo vidět, přičemž ještě stihl o palestinských křesťanech prohlásit, že jsou „známí“ svým antisemitismem. V Izraeli se následně rozhořely diskuse, zda tím Oren nepoškodil turistický průmysl, protože drtivou většinu návštěvníků Izraele tvoří právě křesťané. Premiér Netanjahu byl nicméně o úmyslu „zabít“ reportáž plně informován dopředu a jeho kancelář si pochvalovala, že se Orenovi alespoň podařilo odvysílání o několik týdnů odložit. 

 

 

Mezitím spolu údajně úplně přestali mluvit šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a jeho premiér Salám Fajjád. Důvodem má být, že Fajjád minulý týden odmítl předat Netanjahuovi Abbásův dopis. Pokračuje tak spor o smysluplnosti další existence palestinské samosprávy, do něhož aktuálně vstoupil i někdejší palestinský premiér Ahmad Kurája. Izraelská politika podle něj zlikvidovala možnost řešit konflikt na základě dvou států, poslední dvě dekády palestinsko-izraelských rozhovorů tak zcela pozbyly smyslu a tak zvaný mírový proces je jen „mrháním času“. Ostatně, i izraelský prezident Šimon Peres pro Haarec podotkl, že jeho vláda promarnila příležitost uzavřít mír s Palestinci, přičemž největší část viny svalil na Netanjahua, který podle něj v žádná vyjednávání beztak nevěří.  

Izrael na masovou hladovku palestinských vězňů zareagoval odnětím jejich práva třeba na návštěvy rodinných příslušníků nebo nově zavedl možnost konfiskovat jejich majetek, konkrétně třeba elektroniku, kterou měli u sebe v okamžiku zatčení. 

A třikrát Hamas a pásmo Gazy: Fundamentalisté z Hamasu tajně uspořádali volby předsedy svého politického výboru. Umírnění členové se neprosadili a do čela Hamasu byl zvolen dosavadní „premiér“ Ismaíl Haníja. Stal se tak prvním oficiálně zvoleným politickým šéfem Hamasu v Gaze od roku 2004, kdy izraelská armáda zabila tehdejšího vůdce Abdala Azíze Rantísího. XXX Hamas oznámil, že jakoukoli budoucí případnou mírovou smlouvu s Izraelem bude považovat jen za příměří a nikdy neuzná stát Izrael. XXX Hamas se rozhodl, že se děti v Gaze budou učit hebrejsky, zatím se ale hledají a cvičí sami učitelé.

 

 

Po dvou týdnech příměří v Sýrii se zdá, že už tam žádné velké příměří nepanuje. Některé zprávy hovoří o tom, že vládní armáda zabila v Hamá 28 lidí, podle jiných zase rebelové u Damašku zabili tři vysoké armádní důstojníky. Emisar OSN Kofi Annan celkovou situaci v Sýrii označil jako „slabou“, zabíjení v Hamá odsoudil coby „nepřijatelné“, nicméně počet obětí není příliš jasný, protože povstalci namísto o 28 lidech mluví o více než sedmi desítkách.

Barack Obama vyhlásil proti Sýrii (a Íránu) nové sankce – v praxi k tomu stačilo, že při návštěvě Muzea holocaustu prohlásil „už nikdy“ a bylo to. Sankce jsou namířeny na sledovací zařízení, která lze využívat k porušování lidských práv, tedy přesně týchž zařízení, která sama Obamova administrativa nakupuje a používá po tunách. Jinými slovy, o úrovni sledování amerických občanů jejich vládou se režimům v Damašku nebo Teheránu ani nesnilo, ale to jen tak na okraj. 

V Sýrii se bez ohledu na vývoj situace chystají parlamentní volby, které Bašár Asad slíbil v rámci svých reforem. Ze seznamu kandidátů vyplývá, že žádné reformy nebudou. Kandidátka z Latákie je například poseta jmény provařených baasistů z regionu a jejich synků. Takže strana Baas už sice nemá „vedoucí úlohu“ ve společnosti, ale vede ji dál.

 

 

A dva zákazy na závěr: Jordánsko hodlá zakázat Muslimské bratrstvo, což je krok, který se přinejmenším egyptskému diktátorovi Mubarakovi příliš neosvědčil, a Kuvajt hodlá zakázat urážení proroka Muhammada na Twitteru (a trestat to smrtí). Takže bacha na klávesy!

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz