FP: Američané, potřebujete pomoc v Sýrii? Volejte Čechům!

Email Tisk PDF

Snahy Spojených států definovat politiku vůči Sýrii přinášejí nutnost jednat se škálou známých zemí: samozřejmě s Ruskem, s Tureckem, Íránem a dalšími. Na seznamu je ale ještě jeden stát: Česká republika, konstatuje Foreign Policy, americký magazín specializovaný na zahraniční politiku.

 



 

 

„Od roku 2012 na minimum personálně zeštíhlené velvyslanectví České republiky v obléhaném Damašku zastupuje zájmy mocných Spojených států, stejně jako to například Švédsko činí v Severní Koreji nebo Švýcarsko v Íránu,“ konstatuje FP s tím, že je to „výrazem schopnosti malé evropské země žonglovat mezi pokračujícím dostupem k Asadovu režimu a dobrými vztahy s Washingtonem.“

Československo už od padesátých let udržovalo se Sýrií dobré vztahy, po „pádu komunismu“, ještě v roce 1991 prodávalo do Sýrie tanky, po vstupu do EU se jeho politika vůči Sýrii do určité míry srovnala s bruselskou, ale Praha přesto Damašek nikdy zcela neopustila, shrnuje FP. Platilo to i pro dobu, kdy skoro všechny západní ambasády v Damašku zavřely své dveře, Češi se rozhodli zůstat – mimo jiné i proto, aby zastupovali zájmy Spojených států. „Máme za to, že syrská válka nemá vojenské řešení, nýbrž jen politické,“ vysvětluje pro FP český diplomat ve Washingtonu.

„Pevnost v Damašku pro Američany drží Eva Filipi, jediná západní velvyslankyně, která v Damašku fyzicky zůstala,“ připomíná FP. Ve svých sedmdesáti čiperná blondýna kdysi pracovala jako novinářka, překladatelka, tlumočnice, chargé d´affaires českého velvyslanectví v Iráku, velvyslankyně v Libanonu a Turecku, shrnuje její dráhu FP.

Jak je ale možné, že se Spojené státy rozhodly oslovit právě Čechy s jejich pestrou historií vazeb na Sýrii? Když syrská občanská válka v roce 2011 propukala, USA se rozhodly z bezpečnostních důvodů stáhnout své diplomaty; tehdejší velvyslanec Robert Ford byl v září 2011 napaden provládním davem a na počátku následujícího roku se USA rozhodly své velvyslanectví v Damašku rovnou zavřít. Znamenalo to ale najít stát, který by převzal alespoň konzulární zodpovědnost pro americké občany v nouzi. Ford se svým týmem navrhl několik států, ale většina z nich se chystala svá velvyslanectví zavřít rovněž. Znal Evu Filipi z doby, kdy spolu pracovali v malé komunitě západních diplomatů v Damašku. „A Eva řekla, že oni zůstanou,“ vzpomíná pro FP Robert Ford.

„Česká vláda měla pocit, že je dobré mít kontakty na různé syrské strany a skupiny a že je toho ještě hodně, co lze v Sýrii udělat,“ uvádí FP. „Eva měla lepší vhled do myšlení syrské vlády,“ přiznává Ford, podle něhož k americké volbě přispěla i skutečnost, že je Česká republika členem EU i NATO. „Myslím, že svou roli částečně sehrálo i to, že máme s Českou republikou velmi dobré vztahy. Eva zajišťovala kanál pro americké požadavky ohledně informací o amerických občanech v Sýrii. Jsem stále přesvědčený, že bylo užitečné takový kanál mít.“ Češi navíc zajišťovali videokonference s americkým ministerstvem zahraničí, v nichž vysvětlovali vývoj v terénu, díky čemuž američtí zákonodárci získávali jasnější představu o tom, co se odehrává na vládou kontrolovaných územích.

Eva Filipi nicméně se Sýrií nevyjednávala jménem USA. „Zastupování zájmů je standardní diplomatický nástroj, který nevyžaduje, aby obě země dodržovaly naprosto shodnou politickou linii,“ podotýká český diplomat z Washingtonu. „Naše spolupráce s českou vládou v Sýrii obě naše země ještě víc sblížila,“ konstatuje ale prohlášení ministerstva zahraničí USA. „Jsme neobyčejně vděční za pomoc, kterou (Eva Filipi) a celá česká zájmová sekce poskytuje americkým občanům v Sýrii. Těšíme se na pokračující spolupráci.“

Foreign Policy nicméně připomíná, že ne každý je z takové politiky nadšený, přičemž americký magazín zmiňuje konkrétně český týdeník Respekt nebo českého lidoveckého poslance Ivana Gabala, kteří opakovaně požadují okamžité uzavření českého velvyslanectví v Damašku, které podle nich „legitimizuje“ Asadův režim. „Eva Filipi byla v Damašku ale už před válkou a přinejmenším podle jednoho českého diplomata tam zůstane, dokud válka neskončí,“ píše FP s tím, že to znamená, že si USA v Sýrii „udrží sice malé, ale nedocenitelné diplomatické předmostí“. Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA, který Evu Filipi zná dlouhé roky, pracoval pro českého prezidenta, když ji v roce 2010 vysílal do Damašku. Dnes jí podle vlastních slov říká: „Poslal jsem tě do lázní. Zůstaneš tam, dokud z toho znovu nebudou lázně,“ uzavírá Foreign Policy.

 

Zkráceno z Foreign Policy

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 04 Srpen 2017 22:50 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB