Proč západní politici a média spoléhají zrovna na Shajula Islama?

Email Tisk PDF

Varování: Pokud věříte západním politikům a mainstreamovým mediím, může tento text ohrožovat vaše zdraví.

 

 

 

 

 

 

 

Co tedy zatím víme o chemickém útoku v Chán Šajchúnu v syrské provincii Idlíb? Do této provincie na severu Sýrie u tureckých hranic, přes které už roky proudí džihádisté sem a tam, přičemž ji dlouhodobě ovládá syrská frančíza Al Kajdy, spolupracující organizace a skupiny a v neposlední řadě turecká tajná služba. A právě ti všichni mají i monopol na informace. Prakticky vše, co z Idlíbu vychází – informace, fotky nebo videa – tak či onak vypouští Al Kajda a/nebo Turecko.

Přinejmenším některá videa z místa jsou hodně pochybná a zinscenovaná, a to nejspíš včetně záběrů, na nichž nijak nechránění záchranáři vzápětí po útoku pomáhají obětem údajného sarinu, aniž by sami rozšiřovali počty obětí. Hlavní dodavatel „zaručených informací“ do západních médií, doktor Shajul Islam, rodák z Londýna, byl v Británii v roce 2013 obviněn z únosu dvou západních fotografů, zajišťoval lékařskou pomoc teroristům v Sýrii a podle britské tajné služby MI6 je „zaníceným islamistou“, ale soud ho nakonec zprostil obžaloby, protože se svědci nedostavili, neb byli dál v rukou džihádu v Sýrii. A například skutečnost, že všechny mužské oběti chemického útoku byly na videích bezvousé, což by na území ovládaném Al Kajdou bylo krajně nezvyklé, zase dodává váhu informacím, podle nichž bojovníci Al Kajdy na své území týden před chemickým útokem unesli asi 250 obyvatel nedalekých vesnic Madždál a Chattáb…

Je příznačné, že turecký prezident Recep Erdogan jako jeden z prvních odmítl jakékoli vyšetřování chemického útoku, u něhož není zatím jasné ani to, jaká bojová látka že to byla použita, a prohlásil: „Máme informace z radarů a máme forenzní zprávy. Někteří tvrdí, že Sýrie nemá chemické zbraně. Samozřejmě, že je má. Je jasné, čí letadla je shodila.“ Současně aktivně podpořil Trumpův atak proti Sýrii a bez ohledu na svá nedávná prohlášení – po vzoru USA – rovněž otočil a znovu začal bazírovat na „změně režimu“ v Sýrii.

Má podporu západních politiků a dalších různých „mluvících hlav“, kteří mu jinak po nedávných slovních přestřelkách mezi Tureckem a Evropou ani nepřijdou na jméno. Naopak mnohé expertní zdroje se shodují v názoru, že přičítat chemický útok v Idlíbu Asadovu režimu postrádá logiku, neboť výhodu z něj mohou v současné fázi války získat jen džihádisté. Koneckonců, americký raketový útok proti režimnímu cíli, tedy proti nepříteli džihádu, dává této teorii za pravdu. Nicméně, rychlost, s jakou Erdogan, jeden z přímých aktivních účastníků syrské války, zkouší případné vyšetření chemického útoku „zamést pod koberec“, může být také výmluvná. Turecká tajná služba už v roce 2013 zinscenovala sarinový útok u Damašku, aby přiměla Baracka Obamu k Asadovu svržení, a podle všeho se tak tehdy stalo i s tichým souhlasem Washingtonu.

Proč by měl mít nynější chemický útok v Idlíbu jiné pozadí a jinou motivaci? Vždyť se nehodí jen džihádu nebo Turecku na oživení jeho plánů v syrské válce, ale i Donaldu Trumpovi, který následným „kárným“ útokem okouzlil americký mediální mainstream i jestřáby v obou politických stranách a současně tím jako by předložil důkaz, že „není proruský“. Jak shrnuje renomovaný politolog MK Bhadrakumar, Erdogan nicméně získal víc než Trump – týden před klíčovým referendem o posílení prezidentských pravomocí si získal gloriolu obránce sunnitského Idlíbu, vrazil klín mezi Rusko a USA, čímž získal alespoň nějaký prostor pro vlastní manévrování nejen na severu Sýrie, možná zpomalil syrskou, íránskou a ruskou ofenzívu proti džihádistickému Idlíbu a možná oživil i plány na vytvoření „bezpečných zón“ na severu Sýrie, v nichž by mohl – coby prodlouženou rukou – operovat se „svými“ džihádisty.

Není pravděpodobné, že by Západ dopustil nezávislé vyšetření chemického útoku v Idlíbu, naopak, lze oprávněně předpokládat, že si vystačíme s argumentem, že je „přece vše už dávno jasné a viníkem je Asad“. Dokud budou takové „cynické hry“ pokračovat, nejsou vyhlídky na ukončení války v Sýrii nejlepší.

Na druhou stranu je tu ale neuvěřitelná bizarnost: Na velmi pravděpodobně fakeový chemický útok Donald Trump za jásotu západních politiků a bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, tedy ilegálně, rychle ukázal svaly (nutně předem připraveným) fakeovým raketovým útokem. Podle Trumpova ministra zahraničí Rexe Tillersona to byl „vzkaz Severní Koreji“ a dalším, kdo „porušují mezinárodní normy“…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 11 Duben 2017 14:54 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz