Tulsi Gabbardová: Syrský národ zoufale potřebuje mír

Email Tisk PDF

Donald Trump loni v listopadu v rámci hledání perspektivních spolupracovníků přijal Tulsi Gabbardovou, demokratickou členku Sněmovny reprezentantů reprezentující Havajské ostrovy, která jako jedna z mála z celého amerického politického establishmentu rozhodně vystupuje proti politice „změny režimu“ v Sýrii a prosazuje zákon, který by zakázal americké financování teroristických skupin.

 

 

 

 

Tulsi Gabbardová, která má za sebou i vojenskou misi v Iráku, minulý týden neočekávaně přijela do Damašku, kde se mimo jiné setkala i s Bašárem Asadem, neboť USA prý potřebují ochotu jednat s kýmkoli, pokud to přinese možnost míru.

O své cestě do Sýrie po návratu do Washingtonu vydala prohlášení, které může – ale samozřejmě spíše nemusí – naznačovat budoucí politiku USA v Sýrii, v každém případě je to ale důkaz, že ještě ne úplně všichni západní politici ztratili rozum a soudnost.

 

 

Syrský národ zoufale potřebuje mír

V době, kdy se většina Washingtonu připravovala na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa, jsem minulý týden strávila na poznávací misi v Sýrii a Libanonu, abych vše viděla na vlastní oči a slyšela přímo od Syřanů. Jejich životy pohltila hrůzná válka, která zabila stovky tisíc Syřanů a miliony jich při hledání klidu donutila uprchnout z vlasti.

Je nyní jasnější než kdy dříve: tato válka o změnu režimu neslouží americkým zájmům a už vůbec není v zájmu syrského lidu.

Byla jsem v Damašku a Aleppu, naslouchala jsem Syřanům z různých oblastí země. Setkala jsem se rodinami, které přišly o střechu nad hlavou ve východním Aleppu, Rakká, Zabadání, Latákii i na předměstích Damašku. Setkala jsem se se syrskými opozičními lídry, kteří vedli protesty v roce 2011, s vdovami a dětmi po mužích, kteří bojovali na straně vlády, i s vdovami po těch, kdo bojovali proti vládě. Setkala jsem se s nově zvoleným libanonským prezidentem Michelem Aúnem i premiérem Harírím, syrským prezidentem Asadem, velkým muftím Hásúnem, arcibiskupem Denysem Antoinem Chachdou ze syrské katolické církve v Aleppu, s muslimskými a křesťanskými náboženskými vůdci, humanitárními pracovníky, akademiky, vysokoškolskými studenty, drobnými podnikateli a s mnoha dalšími.

Jejich vzkaz americkému národu byl silný a vždy tentýž: Není rozdíl mezi „umírněnými“ rebely a Al Kajdou nebo Daešem. Jsou všichni stejní. Je to válka mezi teroristy pod velením skupin jako Islámský stát a Al Kajda a syrskou vládou. Všichni vyzývají Spojené státy a další země, aby přestaly podporovat ty, kdo ničí Sýrii a její národ.

Tento vzkaz jsem slyšela znovu a znovu od těch, kdo museli prožít a přežít nevyslovitelné hrůzy. Žádali mě, ať pomohu jejich hlasům, aby je bylo ve světě slyšet; frustrované hlasy, které nebylo slyšet kvůli falešnému, jednostrannému prosazování narativu, který podporoval tuto válečnou změnu režimu za cenu syrských životů.

Slyšela jsem výpovědi o tom, jak byly pokojné protivládní protesty, které začaly v roce 2011, rychle ovládnuty wahhábistickými džihádistickými skupinami jako Al Kajda, které byly financovány a podporovány Saúdskou Arábií, Tureckem, Katarem, Spojenými státy a dalšími. Zneužili pokojné demonstranty, ovládli jejich komunity a zabíjeli a mučili Syřany, kteří s nimi odmítli jít do boje za svržení vlády.

Potkala jsem muslimskou dívku ze Zabadání, kterou v roce 2012, když jí bylo teprve čtrnáct let, unesli, opakovaně bili a znásilňovali, protože její otec, pastevec ovcí, odmítl rebelům vydat rodinné úspory. V hrůze přihlížela, jak maskovaní muži přímo u nich v domě otce zavraždili, vyprázdnili do něj celé zásobníky.

Potkala jsem chlapce, kterého unesli, když šel do obchodu koupit pro rodinu chléb. Mučili ho, pouštěli do něj proud, dali ho na kříž a bičovali, a to vše jen proto, že odmítl pomoci „rebelům“. Řekl jim, že prostě chce jít do školy. Tak „rebelové“ zacházejí se Syřany, kteří s nimi nespolupracují, nebo jejichž náboženství je pro „rebely“ nepřijatelné.

Politická opozice sice odmítá Asadovu vládu, současně ale rozhodně odmítá prosazovat reformy násilím. Konstatuje, že pokud by wahhábističtí džihádisté podporovaní zahraničními vládami dokázali svrhnout syrský stát, zničili by Sýrii i s její dlouhou historií sekulární, pluralitní společnosti, v níž lidé všech náboženství žili vedle sebe v míru. Ačkoli tato politická opozice dál požaduje reformy, trvá na tom, že dokud zahraniční vlády povedou proxy válku usilující o změnu režimu, budou stát na straně syrského státu a mírovými prostředky postupovat k silnější Sýrii pro všechny Syřany.

Původně jsem neměla v úmyslu setkat se s Asadem, ale když se ta příležitost naskytla, bylo důležité se jí chopit. Myslím, že musíme být připraveni setkávat se s kýmkoli, pokud je tu naděje, že by to mohlo napomoci ukončit válku, která přináší syrskému lidu tolik utrpení.

Do Washingtonu se vracím s ještě větším odhodláním vyřešit naši ilegální válku usilující o svržení syrské vlády. Od Iráku přes Libyi a nyní po Sýrii USA vedly války, které všechny vyústily v nepředstavitelné utrpení, zdrcující ztráty na životech a v posílení skupin jako Al Kajda a Daeš.

Vyzývám Kongres a novou administrativu, aby okamžitě odpověděly na prosby syrských lidí a podpořily přijetí zákona o nevyzbrojování teroristů (Stop Arming Terrorists Act). Musíme přestat s přímou nebo nepřímou podporou teroristů – přímou prostřednictvím dodávek zbraní, výcviku a logistické podpory skupinám spojeným s Al Kajdou a Daešem; nepřímou pak prostřednictvím Saúdské Arábie, států Perského zálivu a Turecka, které tyto teroristické skupiny podporují. Musíme ukončit válku za svržení syrské vlády a soustředit naši pozornost na poražení Al Kajdy a Daeše.

USA musejí přestat podporovat teroristy, kteří ničí Sýrii a její lid. Americké nebo jiné rozdmýchávání této války musí okamžitě přestat. Musíme umožnit syrskému národu, aby se z této hrůzné války zotavil.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 27 Leden 2017 15:15 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB