Až Arabové opravdu vyrazí do Evropy…

Email Tisk PDF

Legendární egyptský prezident Abdan Gamál Násir kdysi uzákonil, že při teplotách nad 35 stupňů nemusejí lidé do práce, protože by to přece bylo nelidské a z hlediska ekonomiky beztak kontraproduktivní. Dnes je z toho jen bizarní vzpomínka na chladné časy.

 

 

 

Přátelé v Egyptě nebo Sýrii si mi letos mezi řečí stěžovali, že i jim, zvyklým na pražící slunce, začíná být v posledních letech neúnosné vedro. Pokaždé jsem to nějak zamluvila, protože mi to téma nepřišlo až tak zajímavé – nejela jsem přece takovou dálku, abych konverzovala o počasí. Ale…Egyptské noviny extrémnímu počasí vyčlenily zvláštní rubriky, z nichž vyplývá, že padesát a více stupňů v Horním Egyptě už není žádná výjimka. Naopak. Loni v srpnu teploty v egyptském Asuánu překročily 55 stupňů a vláda byla nucena vyzvat obyvatelstvo, aby raději nikdo nevycházel ven. Takové dny už přitom nejsou žádnou výjimkou – zatímco ještě v 70. letech jich nebývalo ani čtyřicet ročně, nyní slunce praží i přes sto dnů. A nejen praží, ono také místní lidi zabíjí, zatím „jen“ po stovkách. Horní Egypt se tak – i pokud bychom odhlédli od všudypřítomné hrozby terorismu – stává svým způsobem peklem. Je ironií osudu, že OSN nedávno jmenovala právě Luxor metropolí mezinárodní turistiky pro rok 2016.

K této realitě nyní respektovaný německý Institut Maxe Plancka nabídl prognózu, která vypadá ještě pochmurněji. Průměrná teplota na planetě se bude zvyšovat. Nebude to trend rovnoměrný – někde se oteplí méně, jinde více a některé oblasti planety se stanou rovnou neobyvatelnými. A právě tento osud už v dohledné době čeká právě Blízký východ. Severu Afriky a ropným monarchiím Perského zálivu, které vždy sabotovaly jakékoli dohody o omezování skleníkových plynů, nyní experti předpovídají kombinaci prudce stoupajících letních teplot, zvýšenou vlhkost a k tomu i delší písečné bouře – několik let trvající sucha spolu s erozí půdy navýší prašnost v Saúdské Arábii, Iráku nebo Sýrii v tomto století až o 70 procent, a vzduch se tak stane nedýchatelným. Počet dní s teplotami nad 46 stupňů se oproti přelomu století do roku 2050 zpětinásobí, největší vedra s teplotami nad 50 stupňů se protáhnou na osm desítek dní v roce a teploty v noci neklesnou pod třicítku, a teploty nad 40 stupňů se stanou spíš normou než výjimkou. Už v polovině tohoto století tak podle expertů nebudou obyvatelé Blízkého východu prakticky s to vykonávat přes den jakoukoli činnost venku. Předpovědi konkretizují, že největší rizika spojená s pobytem mimo klimatizované a odizolované místnosti se budou týkat obou břehů Perského zálivu a dnes ještě stále zářících potěmkinovských superměst typu Abú Dhabí, Dubaj, Dauhá nebo rudomořského pobřeží chudičkého Jemenu…

Mimochodem, k tomu se vnucují zajímavé otázky: Pokud bude pohyb venku životu nebezpečný, co se stane s nejposvátnějšími místy islámu? Pouť do Mekky musí alespoň jednou za život vykonat každý „správný“ muslim, ale pokud by přitom mohl rovnou i zemřít? A jak tedy změny klimatu dopadnou na islám jako globální náboženství? A jak to změní postavení Saúdské Arábie a její nenávistné wahhábistické ideologie v islámském světě?

Předpokládejme, že mají experti z Planckova institutu a dalších vědeckých ústavů pravdu a že za nějaké tři dekády se celé, dnes stále ještě lidmi obývané oblasti, promění v liduprázdnou poušť. Je zřejmé, že pro většinu současných obyvatel Blízkého východu a severu Afriky – ve skutečnosti už za pouhých pár let - jedinou možností pro přežití zbude migrace na přece jen chladnější sever, tudíž do Evropy, potažmo přes Kavkaz kamsi dál. Problémy s Tureckem a (ne)smlouvou o jeho „migrační zbrani“, pokračující snahy „sundat Asada“, tahanice kolem „obrany evropských hranic“, snahy uplatit subsaharskou Afriku, aby „zadržovala migranty“ (nejspíš v nějakých masových koncentračních táborech) nebo přípravy na další, tentokrát „antiimigační“ válku v Libyi se najednou zdají být tak pošetilé…    

 

 

Text je mírně rozšířenou verzí sloupku z aktuálního tištěného čísla Literárek.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 09 Červen 2016 10:12 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz