Kdo financuje Islámský stát?

Email Tisk PDF

Západní politici činí vše, co svým sponzorům, výrobcům zbraní a sčítačům HDP na očích vidí, a snaží se dělat, že nevidí osud obyčejných lidí v Libyi, Jemenu, Libanonu, Sýrii… a vlastně ani ve Francii.



 

 

 

Vladimir Putin po pátečním summitu G20 v turecké Antalyi nabídl vhled do svých jednání s dalšími státníky a mimo jiné sdělil: „Poskytl jsem příklady našich dat o tom, že jednotky Islámského státu jsou financovány konkrétními osobami z různých zemí. Zjistili jsme, že finance přicházejí ze čtyř desítek zemí, včetně některých členů G20.“ Přitom prý předložil satelitní snímky lukrativních ropných pašeráckých obchodů IS (Daeše).

USA vzápětí po summitu oznámily, že jejich letouny začaly bombardovat cisterny Daeše, jimiž se „pašuje surová ropa produkovaná v Sýrii“. Zničily prý 116 kamionů s cisternami. Byly to jedny z prvních zásahů amerického letectva proti lukrativnímu ropnému byznysu Daeše ve více než rok trvající americké „válce proti Islámskému státu“. Financial Times přitom v půli října s odvoláním na místní obchodníky odhadl, že Daeš na syrských ropných polích produkuje 34 až 40 tisíc barelů denně, přičemž je prodává za dumpingové ceny v rozmezí 20 až 45 dolarů za barel, což znamená, že denní zisk může v průměru činit 1,5 milionu dolarů. Daeš přitom ropu zadarmo nedává ani kolegům teroristům: „To už se musíte buď jen smát nebo brečet,“ cituje FT jednoho z džihádistických rebelů z oblasti Aleppa. Platit ale musí „Nemáme jinou možnost. Copak nám někdo zajistí pohonné hmoty zadarmo?“ Turecká parlamentní opozice k tomu připomíná, že ropu od Daeše na černém trhu kupují i desítky prostředníků z Turecka nebo z iráckého Kurdistánu, který je mimochodem většinovým dodavatelem ropy do Izraele – Kurdové pokrývají tři čtvrtiny izraelské spotřeby. Nicméně, podle tureckých opozičníků Daeš na prodeji ukradené ropy vydělal nejméně 800 milionů dolarů ročně, posléze zisky vyrostly až na dvě miliardy dolarů. Spolu s „výdělky“ z výkupného, výpalného, pašování drog, praní špinavých peněz, drancování historických památek, prodeje lidských orgánů a dalších čistě kriminálních aktivit, výběrem „daní“ na obsazených územích nebo se skoro půlmiliardou dolarů, kterou loni v létě „našli“ v centrální bance v iráckém Mosulu, je jasné, že je v současnosti Daeš nejbohatší teroristickou skupinou na světě, a to s „rozpočtem“, který zcela jistě převyšuje mnohé členské státy OSN.

„Důležitou otázkou je, proč koalice v čele s USA nebyla s to přehradit klíčové územní koridory, které Daeš používá k pašování ropy do Turecka, na Ukrajinu a do některých dalších zemí,“ ptá se Asia Times. A odpovídá si: „Hypoteticky řečeno, a některé okolnosti by tomu napovídaly, důležitým důvodem pro takové „selhání“ je fakt, že navyšování množství ropy na vnějších trzích vyhovuje americkým zájmům, protože to Spojeným státům, byť nepřímo, pomáhá působit finanční ztráty Rusku a Íránu, jejichž ekonomická síla je velmi závislá na ropě.“  

Otázka „z čeho“ a „proč“ Daeš vlastně „žije“, se tím zdá být zodpovězená, přinejmenším z valné části. Zůstává ale komplikovaný pavouk politické a finanční zodpovědnosti za vznik Daeše samotného, jak jsem ho nastínila v minulém blogu.  

 

Bidenova omluva (za pravdu)

Je třeba se vrátit do 80. let minulého století. Právě tehdy totiž západní politici prostřednictvím CIA a ve spolupráci se saúdskou královskou rodinou a její nenávistnou wahhábistickou ideologií fakticky „vynalezli“ moderní džihádismus. Primárním cílem bylo vyhnat Sověty z Afghánistánu, nicméně stejná sektářská taktika byla uplatněna ještě i v Iráku po roce 2003, kdy byla všemožně rozdmýchávána válka mezi sunnity a šíity. USA a Západ obecně dnes navíc dál podporuje saúdské wahhábisty v boji proti šíitským rebelům v Jemenu, zatímco Saúdové, Katar a další ropné tmářské monarchie Perského zálivu financují „své“ sunnitské teroristy v Sýrii, a to včetně Al Kajdy, Daeše, který je fakticky jen odpadlickou větví Al Kajdy, a dalších. A činí tak s plným vědomím Spojených států a Západu.

Činovníci amerického ministerstva financí už v roce 2008 při kongresovém slyšení uváděli, že „Saúdská Arábie je místem, odkud k sunnitským teroristickým skupinám směřuje ve srovnání se světem nejvíce peněz“. O rok později tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová v jedné z depeší poznamenala, že „dárci v Saúdské Arábii představují významný zdroj financí pro sunnitské teroristické skupiny po celém světě“. Mimochodem, podle zdrojů citovaných Asia Times se celkový majetek Daeše odhaduje na sedm miliard dolarů, přičemž podle íránských odhadů jen Saúdská Arábie přesunula Daeši na čtyři miliardy. Loni v říjnu viceprezident Joe Biden studentům Harvardovy univerzity sdělil, že „Saúdové, Emiráty a podobně… byly tak odhodlané svrhnout (Bašára Asada) a rozpoutat zprostředkovanou válku mezi sunnity a šíity, že nahrnuly stovky milionů dolarů a desítky tisíc tun zbraní každému, kdo byl ochotný bojovat proti Asadovi, až na to, že lidé, které podporovali, byli z Al Kajdy.“ U sponzorů teroristů tím Biden vyvolal značné pobouření a byl donucen se omluvit za to, že si dovolil říci pravdu. A New York Times ještě minulý měsíc upozorňoval, že Saúdové, Katařani a Kuvajťané dál posílají značné sumy Al Kajdě i Daeši, mimochodem nejspíš proto, že najít mezi oběma skupinami hmatatelnější rozdíl je úkol pro skutečné badatele.

Posílání peněz je jedna věc, už ale přinejmenším od roku 2012 „se ví“, že zbraně, které se za tyto prostředky nakupovaly, se do Sýrie přepravovaly s aktivní asistencí CIA. Mainstream v té době stále ještě opakoval mantru o „demokratické“ nebo „sekulární“ revoluci v Sýrii, ale výzvědná služba americké armády DIA už věděla, že syrskému „rebelskému hnutí“ dominují saláfisté a muslimští bratři, jejichž cílem je „vytvořit na východě Sýrie saláfistické knížectví“, což je „přesně to, co podporující země chtějí s cílem izolovat syrský režim“. Jinými slovy, Daeš má aktuálně svůj „chalífát“ na východě Sýrie se souhlasem – nebo spíš na přání -- Západu a Perského zálivu.

Další rozměr zapojení USA, Saúdů, Turecka či Kataru do podpory Daeše letos poodhalil velitel Daeše, který byl zatčen v Pákistánu. „Během vyšetřování Júsaf Saláfí prozradil, že dostával finanční prostředky – zasílané přes Spojené státy – k provozování organizace v Pákistánu a rekrutování mladých lidí pro boj v Sýrii,“ konstatoval pákistánský list Express Tribune, který je filiálkou New York Times. Navíc se ukázalo, že Saláfí mohl bez jakýchkoli problémů vstupovat do Sýrie a znovu odtud odjíždět, a to přes území Turecka, členského státu NATO.    

 

Imunita pro Saúdy

Nic z toho západním politikům, kteří dnes roní krokodýlí slzy nad nevinnými oběťmi ve Francii a plamenně omílají prázdná hesla o „Evropě ve válce“, nevadilo a nevadí. Naopak – se sponzory terorismu úzce spolupracují nadále a jejich zločiny kryjí, jak mohou. Obzvlášť podivná je kauza, na niž letos v květnu poukázal slavný americký reportér Seymour Hersh. V rozsáhlé analýze „konce“ Usámy bin Ládina se obsáhle věnuje Saúdské Arábii a konstatuje mimo jiné, že „v rané fázi to byla Saúdská Arábie, která financovala bin Ládinovo zajištění od chvíle, kdy ho Pákistánci dopadli. Saúdové nechtěli, abychom se o místě jeho pobytu dozvěděli, protože byl Saúd, a tak vysvětlili Pákistáncům, aby ho drželi stranou. Saúdové měli strach, že pokud bychom o bin Ládinovi věděli, zatlačili bychom na Pákistánce, aby bin Ládin začal mluvit o tom, co Saúdové dělají s Al Kajdou. Pouštěli do toho peníze – spoustu peněz.“
Přitom saúdské vazby na teroristy nejsou žádným velkým tajemstvím a potvrzují je třeba američtí senátoři, kteří četli cenzurovaných 28 stran speciální studie o činnosti zpravodajských služeb před a po 11. září. Oněch 28 stran prý pojednává o podílu určitých cizích vlád na teroristických útocích z 11. září – členové Kongresu si zprávu smějí přečíst, ale jen v přítomnosti zpravodajského důstojníka, v uzavřené místnosti a mají zakázáno si pořizovat jakékoli poznámky. Podle senátora Boba Grahama zpráva dokládá přímou pomoc saúdské vlády atentátníkům z 11. září, FBI o všem věděla a vše také utajila. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie po prohlédnutí 28 tajných stran, jimiž se mimochodem zabývá specializovaný portál, konstatoval: „To čtení bylo opravdu znepokojivé. Po dvou či třech stránkách jsem se musel vždy zastavit a přehodnotit svůj pohled na dějiny. V každém případě to mění pohled na Blízký východ.“ Jeho kolega Stephen Lynch dodal, že dokumenty potvrzují saúdské financování 11. září: „Jsou tam jména, jsou tam transakce.“
Spojeným státům a Západu obecně také nevadí, že Saúdové nedávno teroristům do Sýrii dodali rakety TOW, nevadí, že v jihojemenském Adenu otevřeně spolupracují s Al Kajdou i s Daešem, že USA v Jemenu „ztratily přehled“ o dodaných zbraních za půl miliardy, přičemž lze oprávněně předpokládat, že alespoň část z nich skončí v rukou teroristů. Naopak. Jen pár dní po masakru v Paříži Spojené státy oznámily, že saúdským sponzorům terorismu kromě jiného dodají 19 tisíc bomb za miliardu dolarů, protože jejich arzenály po sice marném, ale o to důkladnějším bombardování Jemenu už zejí prázdnotou. Vytvářením nových pracovních míst argumentuje při navyšování zbrojních exportů do Saúdské Arábie Británie. A také Francie si letošní rok pochvaluje coby rekordní, protože prodala zbraní za devět miliard dolarů a více než třetina z nich putovala na Blízký východ, přičemž je ve výhledu lákavá možnost vystřídat Ameriku v pozici dvorního zbrojaře Saúdů. Ti, mimochodem, v posledních letech čtyřnásobně zvýšili nákup zbraní a celá „jejich“ Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC) je třetím největším nákupčím zbraní na světě. A cynismem největším pak bylo nedávné dosazení tmářských Saúdů do čela Komise OSN pro lidská práva

 

Suma sumárum

Francois HollandeZápadní politici chtějí peníze, ropu, prodávat lukrativní zbraně, udržet si nadvládu nad světem, a přitom nemohou „na plnou hubu“ přiznat, co vše pro to dělají a koho všechno přitom podporují. Je přitom jasné, že bez ohledu na to, jak moc se budou snažit odblokovat „svou“ část světa od světa, v němž neúnavně pomáhají eskalovat chaos a zmar (o milionech mrtvých LIDECH nemluvě), jejich snahy budou logicky marné. A trapné, stejně jako když Francie pod vedením Francoise Hollanda nyní halasně podnikla „nálety na pozice Daeše“ v Rakká, byť bojovníci Daeše tyto pozice opustili už po prvních ruských náletech z počátku října.

Jsme svědky jakési hororové šou. Politici v ní činí vše, co svým štědrým sponzorům, výrobcům zbraní a sčítačům HDP na očích vidí, a snaží se dělat, že nevidí osud obyčejných lidí v Libyi, Jemenu, Libanonu, Sýrii… a vlastně ani ve Francii.

Mimochodem, maně se vnucuje pocit, že stále početnější řady "bojovníků proti islámu" jsou tak nějak zcela mimo mísu.

 

 

PS. Obrázek o tom, jak si třeba wahhábistický Katar kupuje vliv a přízeň evropských politiků, nabízí můj starší text:

Katar: jeden polygamní feudál místo druhého

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 17 Listopad 2015 17:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz