Okupace Afghánistánu a vytváření nepřátel (na věky)

Email Tisk PDF

Rozhodnutí Baracka Obamy vzít zpět všechny své předchozí sliby a proměnit okupaci Afghánistánu v dědictví pro dalšího US prezidenta vyvolalo nejen otazníky, ale mimo jiné i opatrnou pochvalu z Moskvy.



 

 

 

Historicky první omluva jednoho mírového nobelisty za zabíjení druhého – řeč je o Baracku Obamovi, který se omluvil Lékařům bez hranic (MSF) za útok na nemocnici v afghánském Kunduzu -- dostává nový rozměr. Americká agentura AP totiž uvádí, že pozemní jednotky v oblasti, které měly o nálet požádat, přesně věděly, že cílem bude nemocnice. A Pentagon prý navíc průzkum proti nemocnici přímo nařídil, a to kvůli podezření, že se v budově nachází agent pákistánské tajné služby ISI. Pentagonští činovníci dokonce v soukromí prý obhajují tezi, že právě tím je útok na nemocnici plnou civilistů „ospravedlnitelný“, přičemž mají za to, že jedním z 22 obětí náletu by mohl být právě onen Pákistánec.

Nová zjištění tak významně mění pohled na Obamovu „omluvu“, podle níž byl útok jen „omylem“ a dávají za pravdu MSF, kteří od počátku tvrdili, že jejich nemocnice napadena záměrně, že v okolí neprobíhaly žádné boje a americké tvrzení o bojových operacích byla jen záminkou k útoku. MSF navíc vylučuje, že by v době útoku byl v budově nějaký Pákistánec, a to jak mezi personálem, tak i mezi pacienty.    

Bílý dům v každém případě otevřeně odmítá výzvy k nezávislému vyšetření okolností tohoto válečného zločinu, neboť na místě beztak mnoho důkazů k vyšetření nezůstalo. MSF totiž oznámili, že bez jejich souhlasu do poničené budovy nemocnice vjel americký tank a pod jeho pásy zmizely i případné důkazy, které by byly použitelné pro vyšetřování. Americká strana tvrdí, že v tanku do uzavřené nemocnice vjel tým oficiálních armádních „vyšetřovatelů“, nevysvětluje ale, proč prostě nepoužili dveře.

 

Nová stará politika

Taliban mezitím využil chaosu a obsadil celý Kunduz, a i když afghánská armáda jeho bojovníky v uplynulých dnech z města zase vytlačila, na výsledcích zatím nejdelší války v amerických dějinách se tím nic zásadního nemění. Naopak, OSN konstatuje, že v patnáctém roce okupace Taliban ovládá nejvíc území Afghánistánu od zahájení Bushovy agrese v roce 2001, čili že během americké okupace islamističtí fundamentalisté jen posilují a že tedy okupace není řešením „afghánského problému“.

(kresba Carlos Latuff)Neveřejná zpráva OSN shrnuje, že k počátku letošního srpna čelila více než polovina afghánských okresů „velké“ či „extrémní“ hrozbě, že je kdykoli může ovládnout Taliban. Velitel okupačních sil generál John Campbell při nedávném slyšení v Senátu přitom vypověděl, že afghánská armáda drží „skoro všechny“ okresy, nicméně v době, kdy Taliban obléhá (další) provinční metropoli (tentokrát Ghazní na jihovýchodě země), generál připustil, že si celá válka nutně žádá nový přístup a „nový plán“. Není bez zajímavosti, že zatímco ještě před několika měsíci USA zprávy o tom, že Daeš ze Sýrie a Iráku proniká i do Afghánistánu, bagatelizovaly s tím, že se jedná jen o rozmíšky uvnitř Talibanu, nyní generál Campbell už hrozbu Daeše v Afghánistánu několikrát zmínil. Mimochodem, podle ruských zdrojů do Afghánistánu pronikly čtyři tisíce bojovníků Daeše, včetně sedmi desítek zkušených polních velitelů, kteří svá náborová střediska už zřídili v nejméně pětadvaceti provinciích, bojují s vládní armádou a k tomu se chopili i sklizně afghánského opia, z něhož hodlají financovat svůj boj.      

Na generálovo volání po „novém plánu“ nyní Barack Obama reagoval „novátorsky“, tedy pokračováním okupace. Oznámil, že pro zbytek svého mandátu, tedy do roku 2017, zastavuje plánované stahování vojáků z Afghánistánu a neplatí už ani sliby o snížení jejich stavu na „ambasádní úroveň“, což mělo být asi 1000 mužů dostačujících k ochraně US velvyslanectví v Kábulu. Obama přitom současně tvrdí, že „bojové mise už možná končí“; Spojené státy nyní mají v Afghánistánu asi 10 tisíc vojáků. Jejich návrat měl započít letos, ale z bezpečnostních důvodů byl odložen na dobu „po roce 2016“, aniž by kdo stanovil přesnější časové vymezení. „Závazky USA vůči afghánskému lidu trvají. Afghánské síly stále nejsou tak silné, jak by měly být,“ zdůraznil Obama, který chce do budoucna ponechat v Afghánistánu asi 5500 vojáků, a to více méně uzavřených na čtyřech vojenských základnách (v Kábulu, Bagrámu, Džalalabádu a v Kandaháru) a „ven“ by vyráželi jen v rámci „podpory protiteroristických operací proti zbytkům Al Kajdy“.

Ještě v lednu 2013 Barack Obama tvrdil, že „americká válka v Afghánistánu do konce příštího roku skončí“ a na konci roku 2014 opravdu formálně oznámil konec „bojových operací“. Nyní američtí vojáci v Afghánistánu zůstanou i pro dalšího amerického prezidenta, nejspíš něco jako želízko v ohni pro budoucí vývoj. O něm se dá jen spekulovat, ale Obamovu rozhodnutí uchovat vojenskou přítomnost v Afghánistánu i nadále, se dostalo pochvaly i z Moskvy, podle níž je to „pozitivní krok,“ který může pomoci zabránit Talibanu dostat se až na sever, tedy k jižním hranicím postsovětského Společenství nezávislých států (SNS). V době napjatých vzájemných vztahů k tomu Rusku očividně vyhovuje i to, že USA zůstanou „zaháčkovány“ i v Afghánistánu, byť ruští experti pochybují, zda američtí vojáci budou mít opravdu nějaký významný vliv na vývoj bezpečnostní situace v Afghánistánu. Prý je to ze všeho nejvíc jen kompromisní krok, který má především na domácí politické scéně Obamovi pomoci zbavit se odpovědnosti. Je přitom očividné, že se Rusko na americkou „pomoc“ v Afghánistánu rozhodně nespoléhá. Vladimir Putin v pátek na summitu SNS v kazachtánské Astaně konstatoval, že „situace (v Afghánistánu) je blízko tomu, aby se stala kritickou“, neboť roste vliv „teroristů všech druhů“, kteří „neskrývají své plány“. Jedním z nich je průnik do Střední Asie. „Je pro nás důležité, abychom byli připraveni na takový scénář koordinovaně reagovat.“ O Obamově nové afghánské politice se Putin nezmínil, jeho ministerstvo obrany ale varovalo, že kromě Střední Asie by Daeš mohl právě přes Afghánistán chtít proniknout do Číny i do Evropy.

 

Vytváření nepřátel

Krátce předtím, než Obama oficiálně oznámil pokračování okupace Afghánistánu, magazín Intercept zveřejnil balík tajných armádních dokumentů souhrnně nazvaných The Drone Papers a popisujících, jak jsou vedeny americké války, včetně té afghánské, přičemž hlavním tématem jsou nálety dálkově řízenými bezpilotními letouny. Z analýzy pěti měsíců amerických náletů v roce 2013 například vyplývá, že „bezmála 9 z 10 lidí, kteří při náletech zemřeli, nebyli americkými terči“, tedy že 90 procent obětí bezpilotníků jsou civilisté.

Letos v lednu profesorka práv a předsedkyně amerického Národního cechu právníků Marjorie Cohnová poznamenala, že za Obamy bezpilotníky zabily víc lidí než jich zahynulo 11. září 2001. Rada pro zahraniční vztahy (CFR) koncem loňského roku uváděla, že bezpilotníky mimo Irák a Afghánistán zabily 3674 lidí, Úřad investigativní žurnalistiky zase spočítal, že jen v Jemenu a Pákistánu americké dálkově řízené nálety mezi lety 2004 až 2014 zabily 4404 lidí. Podle některých odhadů je bezpilotníky na každého jednoho určeného „cíle“ v průměru zabito 28 lidí.

Výběr „cílů“ je přitom pochybný sám o sobě. V některých oblastech CIA například za „ozbrojence“ automaticky považuje všechny mladé muže, jindy se zaměřuje podle metadat získaných například z odposlechů či sledování mobilních telefonů, ve většině případů ani netuší, na koho vlastně útočí. Terčem amerických útoků v Afghánistánu jsou například všichni vysocí muži, neboť se předpokládá, že čahouni mezi místními musejí být „Arabové“ nebo „zahraniční bojovníci“. V jednom případě armáda zaměřila a zabila obzvláště vysokého muže, než se ukázalo, že byl tak vysoký, protože kolem něj byly samé děti. Všichni byli zabiti. V Afghánistánu jsou přitom všechny takové oběti automaticky označeny za „nepřítele zabitého v boji“, a to až do doby, než je případně prokázán opak. Veterán NSA Bill Binney takové nálety bezpilotníků považuje za „neřízenou řezničinu“.

Někdejší velitel okupačních sil v Afghánistánu generál Stanley McChrystal přitom už před dvěma lety prohlásil, že má obavy z toho, jak jsou nálety bezpilotníků vnímány ve světě. „Nenávist, kterou americké nálety vyvolávají, je mnohem větší, než si průměrný Američan dokáže představit. Nenávidí je všichni, i ti, kteří nikdy neviděli žádný bezpilotník ani jeho následky.“ A dodal: „Za každého nevinného, kterého zabijete, vytváříte 10 nových nepřátel.“

Neustálé generování nepřátelských zástupů ovšem popírá „americké národní zájmy“, jen zaručuje nekonečnou válku a nekonečné zisky amerického vojenskoprůmyslového komplexu. A nápomocna bude mimochodem i Česká republika, která bude po boku americké armády v Afghánistánu stát i po roce 2016, navyšuje zbrojní rozpočet a dostává se jí za to pochvaly od šéfa NATO Jense Stoltenberga. Jak uvedly Novinky.cz, Česko je podle něj pevným a odhodlaným členem NATO. Pochválil ČR za to, že se dokázala vypořádat s finanční krizí. „Umožňuje vám to, abyste mohli zvyšovat investice do obrany,“ poznamenal. „Vítám vaše velké odhodlání toto učinit.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 18 Říjen 2015 11:59 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz