Na planetě Františka Nechvátala

Email Tisk PDF

Nechvátal Fr portrét"Je to básník nevšedně silný; spíše hymnik než lyrik; hymnik, i když zlořečí. Začal jako žák Březinův a básník náboženský; přerodil se v revolucionáře, a zkonkrétněl, aniž pozbyl vnitřního patosu. Jeho tvrdě vykračující rytmus koření v povahové neúplatnosti a jeho dlouhodeché verše pohání naléhavost výzvy. Jeho nejvlastnější básnivá síla je přitažlivost na dálku; jak hmotných představ, tak štěpných rýmů." Marie Pujmanová .

 

 

(1)

Slova své příznivkyně Marie Pujmanové stvrdil František Nechvátal i výběrem básní nazvaným sobě příznačně: Modrá planeta. Básník výběr obohatil též verši novými a takto mu knihu pro Klub přátel poezie vydal Československý spisovatel. Psal se tenkrát rok 1977.


Básně vybral a uspořádal, přičemž i bibliografií doplnil, Břetislav Štorek.


Literární vědec fundovaného rozhledu politicko-sociálního a literárně historického Milan Blahynka přidal esej Vizionář budoucnosti.


František, příští výrazná osobnost umělecká a kulturně organizátorská, se narodil manželům Josefovi a Anně Nechvátalovým ve Velkém Újezdě na Olomoucku. Bylo to 22. října 1905.Nechvátal Modrá planeta


Uměleckou a vůbec životní cestu Františka Nechvátala lemovaly milníky nestejných odstínů a objemnosti. Nechvátal vstoupil v mládí do církve a po maturitě na Učitelském ústavu v Olomouci studoval na Husitské evangelické fakultě v Praze bohosloví. Školu však v roce 1926 opustil. Ve třicátých letech se přiklonil k levicově orientovaným literárním autorům a vědcům a na konci 2. světové války se s církví definitivně rozešel.


Literární věda v Nechvátalově tvorbě vyzdvihuje najmě výrazné prvky sociální a krajinné lyriky, jimž předcházel sklon k nábožensky laděné meditativnosti. František Xaver Šalda našel pro Nechvátala pojmenování útočný rapsód posledního soudu nad starým světem.

 


(2)
"Života sladkosti! Ty plná strašných ran! / Padám zas na tvou hruď, štván, žízniv, utýrán. / Básník je plachý pták, kuřeti neublíží, / klec nemá nikdy rád, klec se žalářní mříží; / ty moje panenko, jsem tvůj a jsem tvůj host, / dalas mi poznati svůj žár a nevinnost, / a když tě objímám a hroty ňader cítím, / voníš mi vůní jar a milodějným kvítím." Úryvek z básně Modrá planeta připsané Ludvíku Svobodovi.

 

Po skončení světové války pracoval František Nechvátal v zahraničním odboru ministerstva informací. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se uplatnil jako kulturní přidělenec ve Varšavě, na přelomu let padesátých a šedesátých ve stejném funkčním zařazení v bulharské Sofii. Pracoval též v Památníku národního písemnictví.


V meziválečných letech publikoval František Nechvátal básně v Lumíru, Moderní revui, v Kole, Středisku aj., později mj. v Literárních novinách, Novém životě či Literárním měsíčníku. V literárním měsíčníku Nový život byl i redaktorem.


Literární věda identifikuje básníka modré planety též za akronymy -fn- a kl. Nevyhýbá se skutečnosti, že na Nechvátala měla vliv tvorba Otokara Březiny a později Jiřího Wolkera. Knih pro dospělé přidal Nechvátal do české poezie na dvacet, k těm několik svazků pro děti. Jeho prvotina nese název Vichřice a vyšla v roce 1932.


Básník František Nechvátal skonal v Tanvaldu 10. září 1983.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB