Knihy jubilantky (13). Jan Alda: V poledním slunci

Email Tisk PDF

Jan Alda"Vzpíná se strom / oř zelený / lomcován vichrem / Ale země jej / urputně drží / za uzdu kořenů // Kéž bych vždycky já / když zalomcuje mnou žal / jak strom se zachvěl jen / jako on vzpřímený stál". (Jan Alda: Kéž bych vždycky)

 

 

Právě tak. Jsou to básně myšlenkově veskrze nenáročné, prosté, protože prostotou všedních dnů a prožitků opojené. Jak by nebyly, když se příčí existenciální skepsi šedesátých let, s níž nebyl Jan Alda ani trochu zadobře.

Vlastním jménem Alexandr Hořejší (*1901) byl mladším bratrem básníka Jindřicha Hořejšího (*1886) a překladatele Josefa Hořejšího (*1887).

Působí takřka senzačně skutečnost, že v pouhých patnácti letech už publikoval v tisku a že časopisecká periodika mu věnovala soustavnou pozornost něco po dvacítce.

O intelektuálním a uměleckém nemožno se dohadovat: Aldově tvůrčímu duchu je naprosto, ale naprosto cizí lhostejnost k lidské bídě a zubožení sociálnímu. A když Československý spisovatel poslal ke čtenáři svazek lyriky vydechované co stýskání po matce a milostiplnosti do krajiny zamilovaných (V poledním slunci, 1967), čtenář odcházel z básníkova vnitřního světa jen nerad. Vždyť Jan Alda krom jiného napsal:

"Život leží přede mnou: / políčko / s k věty i býlím // Slunce / sviť ještě maličko / ať se včas / k nalitým klasům / schýlím". (Život)

"Ještě žiji / ještě zpívám / Miluji svět / sladkost hořkost jeho rtů // Ještě ne / ještě nepodívám / se v tu stranu / odkud není návratu". (Ještě ne)

"Jako by země nemohla už dál / už ani na krůček / A tak zde odpočívá / před docela nízkým kopečkem / s batohem hlíny na zádech // Jako by nemohla už unést dál / ten lidský život / jenž i po smrti je přetěžký / pro matku Zemi". (Vesnický hřbitov)

"Komu / prodali stůl náš s kredencí / dubovou almárku / kde bydlily mé knížky? // Ach smrti / odneslas klíč od našeho domu / a zahodila / do podsvětní říčky". (Ach smrti)

Mezi sluncem a tmou, mezi životem a smrtí to je: všechno napohled prosté, jenže vše to nejzávažnější, nejpodstatnější. Takový je to básník, Jan Alda (1901 - 1970), řekněme mu lidový pěvec moudře národních. Je tomu půl století, kdy Československý spisovatel Aldovu sbírku vydal (800 výtisků) a byl u toho odpovědný redaktor Miroslav Florian.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB