Partnerem může být Řecko, ne Davajkudlu

Email Tisk PDF

Státní dluh Řecka přesáhl v létě minulého roku 320 miliard eur a je obecně pokládán za nesplatitelný. Zemi drží nad vodou půjčky, které dusí jakoukoli aktivitu. A v této situaci do ní připlouvají každý den desítky, spíše však stovky běženců, kteří se v důsledku uzavírky hranic na Balkáně ocitli v pasti, ze které se dá jen velmi těžce uniknout.

 

 

 

Turecký premiér s hezkou českou přezdívkou Davajkudlu přišel s „řešením“, které Angela Merkel uvítala jako spásu: jeden za jednoho. Turci vezmou všechny uprchlíky, Evropa pak za každého z nich Syřany, kteří budou splňovat podmínky pro udělení azylu. Splnění těch podmínek mají samozřejmě posuzovat Turci – pro které jsou ovšem evropské směrnice týkající se azylové politiky absolutně nezávazné.

Davajkudlu se musel šklebit celou zpáteční cestu z Bruselu do Ankary. Tlupu „lídrů“ vedenou bývalou ideologickou tajemnicí Freie Deutsche Jugend a „nejmocnější ženou světa“ postavil před geniální řešení, za které má z peněz evropských daňových poplatníků zaplatit šest miliard euro, nadto Davajkudlovým spoluobčanům doširoka otevřít dveře do Evropy bezvízovým stykem a jako bonbónek urychlit přijetí této země svrchovaných demokratů do evropského klubu.

Sultán Erdogan mezitím nerušeně utahuje šrouby a Atatürkův sekulární stát za nesmělého reptání evropských pantátů mění v diktaturu, která je přinejmenším vůči milionům Kurdů krutě krvavá. Spolu se spřátelenými Saúdy podporuje Daeš, na hranicích se Sýrií chřestí zbraněmi a pro uprchlíky plánuje vybudovat na území suverénní Sýrie – nikoliv však s jejím souhlasem – megaměsto, které by se nejlépe mohlo jmenovat Trojský Kůň.

„Lídři“ vedení německou komsomolkou jsou nicméně Davajkudlovým plánem natolik uneseni, že nejsou schopni zvážit řešení, které se přímo nabízí a je pro Evropu a její nešťastné Řecko daleko výhodnější.

Tím je dohoda s Athénami, vybudování detenčních středisek na řeckém území (nejlépe ostrovech), zadržení lidí, kteří nejsou schopni prokázat svou identitu (s minimalistickým režimem pobytu), rychlé navracení neúspěšných žadatelů o azyl a konečně přikázání pobytu úspěšných žadatelů na řecké území na pevně stanovenou dobu. Odbor azylové a migrační politiky MV ČR přitom může poskytnout metodické vedení a zkušenosti. Vězte, že zájemců o plavbu do Řecka by rychle ubylo.

To vše lze při dobré vůli s Řeckem dohodnout, recipročně mu za to poskytnout všestrannou pomoc, odpustit mu jako gesto dobré vůle část dluhů. Přišlo by to levněji, než obchod s Turkem a pomohlo by to členskému státu Unie, jehož politik je shodou okolností komisařem EU pro migraci.

Cesta přes Balkán je nyní k nelibosti Angely M. zarubaná. I to se na vlně ekonomické části migrace může projevit pozitivně. Situace regulérních uprchlíků – a tedy většinou oprávněných žadatelů o azyl – by se dala při uplatnění evropských (ne tedy tureckých) standardů řešit v bezpečné členské zemi EU. Nešťastníci v Idomeni se nyní na nějaké humánní rozhodnutí v blátě, zimě a dešti určitě třesou. Cílem je pro ně bohatý Západ, ne Řecko. Země však může být v jejich případě bezpečnou přestupní stanicí. Kam by z ní po úspěšném ukončení azylové procedury případně odešli, by samozřejmě nebyla věc nějakých kvót, ale jen a jen jejich volba.

Nejvíc by ostrouhal Davajkudlu. Napadá vás ale, komu na tom vyděrači záleží?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 10 Březen 2016 07:16 )  

Milan Daniel

Milan DanielNarozen 1946, v roce 1969 vyloučen ze studia žurnalistiky,  v letech 1970 - 1973 vězněn za pošťuchování republiky, poté vnitřní emigrace v lesích a na folkových festivalech, v dělnických povoláních až do roku 1990. Krátce vedl okresní noviny v Chrudimi, působil jako komentátor Deníků Bohemia ve východních Čechách, v roce 1998 založil občanské sdružení Most pro lidská práva, které původně vydávalo stejnojmenný časopis věnující se rasismu a xenofobii. Současně publikoval komentáře v řadě deníků (Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny) a další materiály (Listy, Romano hangos, Deníky Bohemia a jiné). Základním tématem pro něj byli cizinci a lidská práva se širším přesahem do vnitřní i zahraniční politiky. V rámci sdružení Most pro lidská práva, které později působnost omezilo na Pardubický kraj a pomoc cizincům v něm žijícím, působil jako jeho jednatel až do svého odchodu do důchodu v roce 2011.



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz