Studium jako nástroj vzdělanosti, nebo ideologické manipulace?

Email Tisk PDF

ČMAK foto americkykongres czZamýšlíme-li se nad stavem jakékoli společnosti, měli bychom brát v úvahu následující kritéria: 1) Jak vypadá vzdělanost místní populace? 2) Jaká je informovanost dané populace, respektive, do jaké míry jí média manipulují a 3) Jak se rozvíjí kultura sledované populace? (vlevo fotografie: Český model amerického kongresu)

 

 

 

Pozastavil bych se u prvního bodu.
Vzdělanost naší populace není objektivně nikterak dobrá – a to používám eufemismus. Ze základních a středních škol vycházejí lidé, kteří neznají základní data své historie (30. 9. 1938, 15. 3. 1939, 5., 8.–9. 5. 1945, 21. 8. 1968 ad.), natož aby je byli schopni dávat do souvislostí. Dochází nám, že národ tvoří kromě společně sdíleného jazyka ještě společné dějiny? Jak chceme existovat, neznáme-li ani vlastní historii?
Je zřejmé, že politické a ekonomické elity si snaží uzurpovat moc – a tak dělají vše proto, aby ke vzdělání měly přístup hlavně ony – a kromě nich ti, kteří budou ochotni podrobit se jejich ideologii. Běda však tomu, kdo by chtěl učit ideologii nepodléhající historii, politologii, sociologii a podobně.
Není náhodou, že v politických pořadech České televize vystupují ideologové jako například Marek Ženíšek, který navíc vyučuje politologii na ZČU v Plzni.

K čemu papír bez myšlení?
Zcela postrádám debatu, která by se věnovala degradaci vysokoškolského studia, které, obávám se, neslouží rozvoji vzdělanosti a kritického myšlení lidí. Studium bylo bráno jako prostředek k dosažení „oprávnění“ pro lepší pozici na trhu práce – ale ani to již v případě řady oborů neplatí. Jistě, řekne se, že nezaměstnanost humanitně vzdělaných studentů je relativně nízká. Kdo ale otevře téma jejich podzaměstnanosti? Kolik humanitně vzdělaných studentů zastává práci, k jejímuž výkonu zkrátka vysokoškolské vzdělání nepotřebují?
Otto Daněk z Asociace exportérů aspoň upozornil na nedostatek techniků, což negativně ovlivňuje celý český průmysl. Poukázal na fakt, že intenzivně převažují studenti humanitních oborů. Aby tuto situaci změnil, přišel s návrhem na zpoplatnění humanitních oborů. Je to snad příliš drastické řešení?
Osobně jsem zastáncem neplaceného vzdělání s tím, že na kritické myšlení má právo každý, tedy i chudý a nemajetný. Současně si ale uvědomuji, že stávající poměry na vysokých školách nesvědčí onomu rozvoji kritického myšlení.
Slouží-li řada humanitních oborů jako líheň buď podzaměstnaných – nebo nových ideologů, myšlenku zpoplatnění těchto oborů bych nezavrhoval.
Prezident Miloš Zeman v minulosti několikrát vyjádřil názor, že je třeba podpořit především technické obory s tím, že je zde možnost zavedení poplatků za studium oborů humanitních (Viz).
Pokud neprojdou humanitní obory nějakou kvalitativně výraznou proměnou, nevidím jediný důvod, proč by neměly být zpoplatněny.

 

S vysokou za pult aneb Buď ideolog, nebo prostě cokoli
Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, jeden z autorů Britských listů, se naopak stávajících humanitních oborů zastává. Tvrdí, že vliv humanitních oborů nelze přepočítávat na peníze, jejich absolventi jsou výrazně adaptabilnější, a snáz se tak uplatní na trhu práce
(Viz). Nezabývá se tak okolností, kolik humanitně vzdělaných lidí nakonec někde prodává u kasy či dělá recepční(ho) apod. Stejně tak se nevěnuje problematice, z kolika humanitně vzdělaných lidí se stávají mainstreamoví ideologové, kteří usilují o to jít ve stopách s pány Ženíškem, Romancovem, Pehe apod. Respektive, kolik humanitně vzdělaných studentů skutečně aplikuje kritické myšlení a nemilosrdně konfrontuje fakta s nejrůznějšími veřejně sdílenými tvrzeními.

 

Když Janda učí…
Vizitkou svého druhu potom je, když na univerzitní půdě přednáší ideolog Jakub Janda (Například přednáška Five visions for the EU, předmět v rámci magisterského programu Diplomatic Studies, Praha, Vysoká škola ekonomická, 11. 3. 2014 či přednáška a diskuze o české evropské politice, Studentské politologické fórum, Slezská univerzita v Opavě, 21. 10. 2014 - Viz).
Dne 6. 12. 2016 pořádala Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně přednášku nazvanou: Role médií v ruské dezinformační kampani, opět s Jakubem Jandou v čele (Viz). Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek potom neskrývá otevřenou averzi vůči M. Zemanovi (Viz či Zde).
Pokud se ale univerzita chová stranicky a ideologicky, je otázkou, zvláště v případě humanitních oborů, k čemu vlastně své studenty (ne)vychovává a co v nich (ne)rozvíjí.
Lze se potom divit, že například student politologie na ZČU v Plzni Karel Kreml se stal mluvčím STAN a jiní studenti této univerzity ve volných chvílích mávají americkou vlajkou na podporu projíždějících amerických vojenských konvojů?    

 

ZČU – TOP-politologie v praxi
Politik a politolog v jedné osobě, Marek Ženíšek, do éteru vyslal následující perlu: „Když jsem zaslechl většinou obyvatel ČR kvitovaný výrok o rozmístění 1 500 vojáků na našich hranicích, bylo mi jasné, že něco přijde. Pan prezident velmi dobře využívá scénáře z filmu Vrtěti psem. Škoda, že tohle není film. Prezident Zeman opakovaně dokazuje, že České republice škodí, a to systematicky a vědomě.“ (PL, 4. 8. 2015).
Ač jediným slovem nedoložil, čím že Zeman škodí, pronesl toto obvinění z opozice politologa i pedagoga. Může tak samozřejmě formovat názor laické veřejnosti, pokud ta by mu jako „odborníkovi“ důvěřovala.
Ano, zažíváme období devalvace takzvaných odborníků, tedy lidí, kteří by se měli v dané problematice vyznat a jimž by se mělo věřit.
Jsme malý stát a jakýkoli český politik, který se domnívá, že s ním Moskva jedná jako rovný s rovným, je pouze užitečný idiot“, vyjádřil se na adresu prezidenta republiky politický geograf, Michal Romancov. A dodal: „Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman škodí zaprvé České republice, což by v kontextu války, která probíhá na Ukrajině, až tak zásadně nevadilo, ale ještě horší je, že škodí Evropské unii. Ze zpráv ruských médií nelze rozlišit, kdy se Rusové domnívají, že Zeman hovoří jako prezident České republiky a kdy hovoří jako evropský státník.
Ladislav Cabada (další politolog z TOP 09) zase na svém facebookovém profilu 6. 9. 2014 zveřejnil následující povzdech: „Miloš Zeman na Ukrajině nevidí ruskou invazi, jen občanskou válku. Je strašné mít takového prezidenta. Jeho postoj je hloupý a trapný.
Ani L. Cabada se zjevně neseznámil s Gomartovým zjištěním, že na Ukrajině zjevně probíhá právě občanská válka, kterou vyvolalo dosazení nikým nevolené vlády – po puči, jehož pozadí není uspokojivě vyšetřeno.
Pro mě jsou nepochopitelné názory, které říkají, že Ukrajincům pošleme humanitární pomoc, ale zbraně ne. Když to přeložím do hořkého bonmotu, tak jim vzkazujeme, že jim dáme brýle, aby ostře viděli, jak se blíží nepřítel, ale nepošleme jim žádnou zbraň, aby ho mohli zastavit,"nechal se slyšet Miroslav Kalousek“ (Deník.cz, 7. 4. 2015).
Také on nesleduje co nejrychlejší ukončení občanské války na Ukrajině. To by jinak musel požadovat především odzbrojení extremistických nacistických praporů typu Azov. Dále by nemohl tvrdit, že zbraně dodává pouze Rusko, ale musil by dodat i takovou drobnost, že na Ukrajinu již dávno proudí zbraně ze všech koutů světa včetně USA.
„Washington dodal ukrajinské armádě těžké bojové zbraně na začátku konfliktu v dubnu, a možná ještě před vypuknutím války. Klíč k pochopení situace spočívá v tom, že USA vždy vyzbrojovaly Kyjev, a Obamovo prohlášení teprve o záměru dodávat zbraně je lež! NATO a ukrajinské vzdušné síly disponují stále vybavením dodávaném z iniciativy Bílého domu,“ upozornil americký politolog, Stephen Landman.

 

ČMAK má šmak? Jak pro koho…
Již od roku 2011 se v Plzni pořádá Český model amerického kongresu (ČMAK). Účastníci se např. naučí „tahat za nitky v zákulisí“ a vybraní zájemci si pak mohou vyzkoušet, co obnáší vyjednávání smlouvy TTIP. Záštitu nad jedním z minulých ročníků garantovali Karel Schwarzenberg a plzeňský primátor za ČSSD Martin Zrzavecký. Mezi hosty v minulosti byli Jiří Pospíšil, Roman Joch (ředitel Občanského institutu placeného z USA, stoupenec amerického radaru v Brdech), Jaroslav Lobkowicz (poslanec za TOP 09), Ladislav Cabada (kandidát TOP 09 do senátu, vyučující KAPu), Lenka Andrýsová (bývalá poslankyně za VV a LIDEM), David Šanc či Linda Piknerová.
Nevadí nám, že i státní peníze tečou na podporu modelů, které studenty učí konkrétním politikám, ale nevěnují se rozboru dokumentů a rozboru těch politik? Nevadí nám, že se místo kritického myšlení na vysokých školách rozvíjí nekritická ideologie, že by se možná i kovaní představitelé VUMLu zapýřili studem?



Tento způsob studia…
Nezapomínejme ani na zcela nevhodné vměšování amerického exvelvyslance Shapira do svobodného rozhodnutí hlavy cizího státu podílet se na oslavách konce druhé světové války a uctění obětí v zemi, která sehrála v Hitlerově porážce zásadní úlohu. Tehdy samozřejmě stály jak TOP 09, tak STAN na straně pana Schapira. Studenti humanitních oborů, politologie dvojnásob, potom mají roli jakéhosi křoví, které má vybraným jedincům tleskat a blahořečit je – a jiným jedincům má hrozit a demonstrovat proti nim.
Takto si ale kritického ducha nepředstavuji. Takto vypadá totalitní myšlení: Místo analýz založených na faktech se píší pamflety a seznamy nepohodlných osob. Místo diskusí a debat se vedou monology, s nimiž je nutno souhlasit. Místo prohlubování znalostí dochází k vymývání mozků. Takovýto způsob studia pokládám – slovy klasika – za velmi nešťastný. Pokud by za něj studenti museli platit, aspoň by je to možná donutilo položit si otázku, za jakým účelem vlastně studují.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 11 Září 2017 14:57 )  

Marek Řezanka

rezanka

Autor je básník, textař a komentátor



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB