Jaká bude budoucnost egyptských křesťanů?

Email Tisk PDF

V Egyptě, důležité provincii a obilnici Říma, převládalo křesťanství až do jeho dobytí arabskou armádou v roce 641. V průběhu středověku se pak křesťané ve své vlasti pozvolna měnili z většiny na menšinu. Přesto tento lid žil a přežil tisíciletí.

 

 

 

 

Koptové neboli křesťané Egypta jsou nyní největší křesťanskou komunitou na Blízkém východě a pokračovateli předislámského Egypta, kteří již několik století mluví arabsky. Někteří autoři je neřadí mezi národy, ale mezi náboženské skupiny.

Koptští křesťané tvoří přibližně 10 % z 85 milionů obyvatel Egypta, určité prameny však hovoří až o deseti milionech lidí s tím, že mnozí dali přednost životu v emigraci, neboť jsou v Egyptě vystaveni šikaně a perzekucím. Hlavní hnací silou pronásledování křesťanů v Egyptě je převážně islámský fundamentalismus, který rozdmychávají nejen teroristické skupiny, ale i někteří radikální islámští duchovní.

Vlna islámského terorismu postihla Egypt např. v 90. letech za tichého přehlížení státních orgánů. Často byla motivována touhou po náboženské jednotnosti dané oblasti či majetku křesťanských obyvatel. Vraždy se nevyhnuly však ani muslimům, kteří veřejně odsoudili protikřesťanské pogromy. Farag Foda, egyptský muslimský spisovatel a profesor, za kritiku násilností zaplatil životem a spolu s ním i přibližně 200 lidí, z toho tři byli zahraniční turisti.

Po sesazení Mursího v srpnu 2013 se staly terčem hromadných útoků muslimských radikálů z Muslimského bratrstva kostely. Po celé zemi bylo napadeno 42 kostelů, z toho vyhořelo či bylo poškozeno 37, ničen byl i různý osobní majetek a obchody křesťanských obyvatel. Policie ani armáda na počátku ani v průběhu násilných akcí nebyly činní, i když byli o útocích dobře informováni.

Na rozdíl od Saúdské Arábie, kde je zákaz stavění kostelů, je v jiných muslimských zemích výstavba kostelů možná a Egypt není výjimkou. Na rozdíl od mešit však nedostávají bezplatně vodu či elektřinu a nejsou stavěny za státní peníze. Povolení k výstavbě kostela také trvá mnohdy velmi dlouho, klidně i 17 let.

Kostely, kláštery i církevní školy bývají obehnány vysokými zdmi a mívají i ozbrojenou stráž. V zemi procházejí křesťanské publikace státní i náboženskou cenzurou, křesťanská menšina se svými starostmi stojí vůči muslimské populaci mediálně v pozadí. Koptská emigrace, na rozdíl od koptů žijících v Egyptě, se však nebojí vyjadřovat k neutěšeným poměrům v Egyptě, což neuniká pozornosti mnohým muslimským radikálům, a tak je některým emigrantům žijících v Evropě i vyhrožováno.

Určitě bude zajímavé sledovat další vývoj v Egyptě a zejména postoj muslimů ke koptské menšině ukáže, kam bude země dále směřovat. Zda se v zemi povede nastolit systém chránící zájmy a práva náboženských menšin, nebo se posílí islámský fundamentalismus a pozice autoritářské egyptské vlády.

 

Prameny:

http://www.globalpolitics.cz/clanky/egyptsti-koptove

Kropáček L.: Po cestách kamenitých, Praha 2013

https://www.hrw.org/news/2013/08/21/egypt-mass-attacks-churches

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 07 Leden 2016 15:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz