Z deště pod okap

Email Tisk PDF

Jazykář 07 2016Frazémy dostat se z bláta do louže nebo z deště pod okap jistě nejsou pro čtenáře Jazykáře neznámé. Oba nesou stejný význam, používají se tehdy, když se někdo v nepříznivé situaci dostane do situace stejně špatné, někdy dokonce i horší. Pokud si místo do louže stoupnu do bláta, budu mít promočené boty tak jako tak. Když se za deště postavím pod okap, stejně zmoknu. Nebo ne?

 

 

Okap slouží k odvádění vody ze střechy. Neměl by mě tedy před deštěm uchránit? Možná že je zmíněný okap zrezivělý, a tak protéká. Proč to tedy není v daném frazému nějak specifikováno? Proč se neříká třeba dostat se z deště pod děravý okap? Nebo si snad osoba, implicitně obsažená v daném obratu, stoupla pod konec okapu, a tak se na ni valí všechna voda v něm zachycená? Ani toto vysvětlení není dostačující, neboť okapy bývají zakončeny svodovou rourou, jež žene vodu přímo k zemi. I tato teorie se tak nezdá být pravděpodobná.

S těmito myšlenkami jsem se obrátila na svého tatínka – klempíře. Poučil mě, že klempíři rozlišují okap a okapní žlab. Okap označuje okraj střechy, k němuž se upevňuje okapní žlab, jenž odvádí vodu. Frazém z deště pod okap tak hned dává větší smysl, neboť z okraje střechy (bez okapního žlabu) stéká za deště velké množství vody.

Na několika známých jsem si ověřila, že stejně jako já mají slovo okap spojené se žlabem odvádějícím vodu, nikoliv s okrajem střechy. Oba významy však zachycuje např. Slovník spisovné češtiny, podle nějž je okap ‚okraj střechy, ze které za deště kape voda‘ i ‚žlab odvádějící ji‘. Střetává se zde tak význam slovu běžně přikládaný s významem odborným. Klempíři jsou si samozřejmě vědomi toho, jakou představu o okapu mají ostatní, a tak se nemusíte bát objednat si nové okapy – klempíři se jistě dovtípí, že je žádáte o nové žlaby.

 

Autorka pracuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 20 Květen 2016 15:47 )  

banner Pidivadlo

Partneři