František Dörfl 1934 – 2017

Email Tisk PDF

 

František-Dörfl portrétVe středu 27. prosince zemřel v Jihlavě malíř, grafik a tvůrce objektů František Dörfl (vlevo - snímek Antonína Kanty). Bylo mu 83 let. Oznámil to předseda Spolku výtvarných umělců Vysočiny Pavel Toman, jehož byl František Dörfl zakládajícím členem.

 

 

František Dörfl se narodil 23. března 1934 v Černé v Pošumaví. V roce 1953 absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v Jihlavě, malbu studoval soukromě u malíře Theodora Bechníka. Byl vyznamenán Medailí za grafiku v rámci Premie nacionale del Pomero, později Amici del Pomero (1982, 1989, 1991) v Miláně (Itálie). Je zastoupen ve sbírkách oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Ministerstva kultury ČR, Galerie La Viscontea v Miláně.

 

Dvakrát jsem měl příležitost napsat pro regionální tisk o Dörflově tvorbě k příležitostem jeho autorských výstav. Poprvé na jaře 1998 k výstavě v Galerii Jupiter club ve Velkém Meziříčí, podruhé v létě 2013 k výstavě v bazilice sv. Prokopa v Třebíči. Zde oba texty ve zkrácení:

 

 

Galerie Jupiter club Velké Meziříčí (1998)

Letos čtyřiašedesátiletý František Dörfl je ovlivněn nefigurativními tendencemi v malířství a již tři desítky let je osobitě rozvíjí bohatou tvorbou. Od poloviny padesátých let až do první půlky let devadesátých pohyboval se v prostředí strojírenské továrny. V grafických aspektech byly mu blízké technické výkresy, ale především tvarově pestré jednotlivosti strojních součástí. Přenášel je, zbavené původní technické funkce, do hravých kompozic materiálových grafik, nebo je uplatňoval v přečetných obměnách a úpravách v obrazových kompozicích. Další Dörflova estetická poučení a inspirace pramení v imaginativních kouzlech, jejichž výtvarná výmluvnost má značnou moc, je však způsobována pouze "chladnými" silami přírody, nebo civilizačními zásahy do nich. Takovouto obrazotvornou magii spatřuje vnímavý a citově exponovaný umělec např. v proměnách větrem hnaných mraků, v liniích barevných vrstev polodrahokamů, v mísení tekutin různých barev, v oprýskané omítce, v návějích písku na mořském břehu, v pohledech na hvězdnou oblohu apod. Již v dětských letech, kdy ještě netušil nic o své příští orientaci, Dörfl obdivoval obrazy z benzínových skvrn v dešťových kalužích.

 

Všechny tenké potůčky Dörflovy inspirace slily se po čase v jeden proud. V něm ovšem stále vystupují na hladinu, tu více, tu méně výrazně, v různých kombinacích jednotlivé jeho složky. Tímto způsobem, přiblíženým obrazně, vznikl Dörflův osobitý malířský styl. Nemá pevně vyznačené hranice, pojí se těsně s výtvarníkovou imaginací, osciluje mezi abstrakcí, fantazijní arabeskou a dekorativním pointilismem. V pozadí všech vystavených obrazů není ale obtížné rozpoznat týž výtvarný názor, formovaný konkrétním poznáním, úsudky, vznášejícím se citem a ve velké míře vědomím tvůrčí svobody.

 

Dörflova malířská technika materiálově spojuje akrylové, nebo syntetické barvy s barvami olejovými. Každá má jiný čas schnutí a především rozdílnou kvalitu povrchu (mat, lesk), čehož malíř účelně využívá. Vedle tradičního štětcového nanášení barev uplatňuje metodu nalévání a prostupování se barev. Tím dosahuje optického efektu a měkkosti linií, jež se ukazují až v nejjemnějších barevných vlásečnicích. Obrazovou kompozici tvoří tvarově volné, pestře barevné, lineárně odlišené útvary. Vzdáleně připomínají buňky, organismy, zkameněliny… To však je pouze pomocné připodobnění, Dörflovy obrazy představují výhradně jen samy sebe. Řečeno jinak: hovoří o autorově výtvarném myšlení a o jeho rozvinuté schopnosti kultivovat svébytný výtvarný jazyk.

 

 

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2013).

… část textu P. Jakuba Holíka publikovaného na prahu výstavního záměru: … Zvu vás do prostor naší baziliky, kde se budete moci setkávat se současným uměním, které se snaží o vyjádření duchovních hodnot. Je to počin, který má propojovat různé pojetí výtvarné tvorby se sakrálním prostorem.

 

Umělecký projev Františka Dörfla není realistický, neukazuje konkrétní věci ani děje. Obsahuje duchovní hodnoty? Jaký k nim má vztah? Tyty otázky jsou mezi těmi, jimž jsou Dörflova díla aktuálně postavena před oči, jistě nejčastější. Tedy: Dörflovy ryté kresby a malby, předměty přítomné výstavy, nenesou náboženskou tematiku. Jsou však celou svou existencí duchovní ve smyslu niternosti. Jakkoli je šestidílný cyklus rytých kreseb (bílá na černé) pojmenován Výboje, znamená to především zrakově přitažlivý hravý pohyb, tvořený krátkými liniemi řazenými do řetězců až k dojmu složitého ornamentu. Nejsme tedy svědky výboje ve smyslu výpadu či útoku. A když, kdyby přece, potom jen na „poli kresleném“, jako projev autorových schopností živé výtvarné práce se zajímavým námětem.

 

Ukázka tvorby:

František-Dörfl Variace-na-barevnou-fugu---kopieFrantišek-Dörfl Konstrukce-organismůFrantišek-Dörfl VyvřelinyFrantišek-Dörfl Výboje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

 

1/ František Dörfl: Variace na barevnou fugu, 2007. Foto: Jan Dočekal

2/ František Dörfl: Konstrukce organismů, olej, 2014 - 2015. Foto: Jan Dočekal

3/ František Dörfl: Vyvřeliny, kombinovaná technika, 2016 - 2017. Foto: Jan Dočekal

4/ František Dörfl: Výboje, rytá kresba, 2004. Foto: Jan Dočekal

 

 

Zdroj:

https://www.mgvysociny.cz

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 29 Prosinec 2017 15:27 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB