Nechť je připomenut Rostislav Magni, sochař a grafický designer

Email Tisk PDF

 

R Magni s maželkouVždy, když Klub výtvarných umělců Horácka (KVUH, regionální sdružení Unie výtvarných umělců České republiky) chystá svoji výstavu, jako právě nyní – Prostor a čas – Santiniovské etudy, Hodonín, Galerie výtvarného umění-, je příhodný okamžik připomenout sochaře a grafického designera Rostislava Magni (vlevo na snímku s manželkou, malířkou Růženou Magni ve Stržanově u Žďáru nad Sázavou v polovině 80. let minulého století. Foto: Jan Dočekal). Od založení KVUH v lednu 1991 do léta 1994 byl jeho prvním předsedou.

 

 

Narozený 16. srpna 1927 v Telči, zesnulý 18. srpna 1994 ve Žďáru nad Sázavou, měl v roli předsedy KVUH, vzdor krátkosti času, který mu byl vyměřen, prospěšný vliv na charakter výtvarné kultury Vysočiny. I tím, že stál též u dalšího základního kamene. Spolu se sochařem Zdeňkem Macháčkem (*1925) založil v roce 1992 ve Žďáru nad Sázavou Mezinárodní sochařské sympozium Dřevěná plastika. Zdařile trvalo až do roku 2002. V letech trvání bylo významnou součástí žďárské kultury, jejíž odkaz v desítkách uměleckých děl byl sledován jako důležitý znak počáteční dekády nové doby po listopadu 1989.

 

Výtvarná řeč soch

V roce 1949 Magni absolvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně ve třídě prof. Karla Langra. V jedinečném uzpůsobení v sobě sdružil bouřlivost italských předků se soustředěním a s citem tvůrce. Vždy platilo, a jistě to tak zůstane, že k hlavním rysům opravdové tvorby náleží přirozenost beze stopy strojenosti a jednostranně usilovného „tvůrčího chtění“. Na všem, co Magni vytvořil, byla zřetelná stopa bezprostřednosti. Nelze však nezdůraznit, že dělat umění je začasto tvrdou prací, že ani sebevětší talent sám ze sebe nepřemůže úskalí, za nimiž teprve může být kýžený umělecký výsledek. 

Magni, odpůrce líbivosti, měl po čtyři a půl desetiletí v souhrnu užívaných pracovních metod vyznačenou cestu k vlastní výtvarné řeči. Vycházela z odkazu české klasické moderny. V ní nalézal a posvém rozhojňoval rozměr krásy. V každém z dotknutých materiálů, především v dřevu, ale též betonu, mědi, keramice a žule, dospíval k umělecky přesvědčivým řešením. V tvorbě, již zůstavil, jsou prolnuty v rovnováze trendy kubismu a lyrického expresionismu. Žena a krajina, to byla jeho témata. Motiv ženského aktu podal ve zkratce, ve shrnující syntéze, jež se k vnímání pozorovatele obrací svou estetickou celistvostí. Téma krajiny transformoval do stylizovaných, monumentalizovaných jednotlivostí rostlinného původu.

Dřevěné skulptury, betonové a měděné plastiky, keramické nebo dřevěné reliéfy a žulové milníky z ateliéru Rostislava Magni jsou v exteriérech Žďáru nad Sázavou, Telče, Prahy, Bystřice nad Pernštejnem a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

 

Grafický designer

Vedle originální koncepce tvarování hmoty a živých reliéfních linií v soše stojí v tvorbě Rostislava Magni formově čistý grafický design plakátů, tiskovin kulturního a společenského obsahu, propagačních a inzertních prospektů. Měl rozměrné vlohy pro rozvrh plochy, grafickou kvalitu písma, pro akcent podstatné informace, uměřeně pracoval s barvou. Zde zanechal v celé ploše odevzdané práce výbornou pověst. Předmětně v archivním souboru není však doložena.

 

Autorské, nebo kolektivní výstavy?     

Budeme-li respektovat často užívanou zásadu, že autorská výstava je jen ta, na které vystavuje samostatně jeden tvůrce, postavíme se proti latinskému tres faciunt collegiumtři tvoří kolektiv (jinak řečeno: Dva jsou setkáním jednotlivců). A dospějeme k zjištění, že Magni měl za pětačtyřicet tvůrčích let pouze jedinou autorskou výstavy, v roce 1992 v Galerii z ruky v Křížovicích. Druhá byla uskutečněna až v roce 2004 na Staré radnici ve Žďáru nad Sázavou k desátému výročí umělcovy smrti.

Další výstavy, bylo jich v letech 1959 až 2015 v součtu osmnáct, vždy uvedly autory dva. Spolu s Rostislavem Magni se dvakrát představil (1959 a 1964) malíř Miroslav Roštínského a šestnáctkrát (v rozmezí let 1971 až 2015) malířka Růžena Magni, umělcova choť. Poslední dvě výstavy (1998, 2015) byly připraveny z pozůstalosti.    

 

I když směr myšlení převážné části naší populace je dnes odvrácen od intuitivních obsahů výtvarné kultury a umění vůbec, odhlížení od referencí osobností dosahu Rostislava Magni bylo by jen dalším žalostným zesilováním přítomné duchovní rozkolísanosti.

 

Ukázka z tvorby:

Rostislav-Magni PanenstvíRostislav-Magni RodinaRostislav-Magni Melancholie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Rostislav-Magni Vysočina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rostislav-Magni ZůstaňRostislav-Magni Za-vůní-přírody

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Rostislav Magni: Panenství, švestka, výška 80 cm, 1984. Foto: archiv autor

2/ Rostislav Magni: Rodina, javor, výška 90 cm, 1975. Foto: archiv Jana Dočekal

3/ Rostislav Magni: Melancholie, ořech, výška 96 cm, 1984. Foto: archiv autora

4/ Rostislav Magni: Vysočina, dřevo, výška 43 cm. Foto: Jan Dočekal

5/ Rostislav Magni: Zůstaň, mořený jilm, výška 90 cm, 80. léta. Foto: archiv autora

6/ Rostislav Magni: Za vůní přírody, dřevo, výška 60 cm, 80. léta.Foto: Jan Dočekal

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 25 Srpen 2017 08:15 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB