Toliko osmnáct tvůrčích let surrealisty Lubomíra Kressy

Email Tisk PDF

 

Lubomír-Kressa portrétMalíř, grafik a sochař Lubomír Kressa (na snímku Jiřího Buriana v roce 1975), narozený a usazený na jihovýchodě Vysočiny, v Třebíči, dožil se pouhých třiceti devíti let (6. 12.1941 – 20. 7.1981). Vzdor této skličující skutečnosti zanechal po sobě za osmnáct tvůrčích let rozměrné surrealistické dílo.

 

 

 

Čtyři desítky kreseb, maleb, monotypů, keramických plastik a svařovaných ocelových skulptur, zapůjčených Lubomírem Kressou jun. z pozůstalosti po otci, představuje nyní Muzeum Vysočiny Třebíč ve své nové schodišťové Galerii Tympanon ve východním křídle třebíčského zámku. Název galerie určil odkrytý tympanon v nadpraží bývalého bočního vstupu do baziliky sv. Prokopa, se kterou galerie bezprostředně sousedí.               

Lubomír Kressa absolvoval v roce 1966 obor umělecké kovářství a zámečnictví Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově. Základní díl do své stavby umělecké originality v prostoru surrealismu a imaginace vložil již za doby turnovských studií. Po vzoru Josefa Istlera pracoval na variacích specifických monotypů s antropomorfními náměty, získaných přetiskem lineární struktury útržků lékařské gázy. Prvním počinům toho druhu v polovině 60. let byla přítomna jeho manželka, tehdy nemocniční sestra.

„Gázovou“ monotypovou techniku přivedl brzy ke grafické dokonalosti. Nejdříve v solitérních listech s obrazivým figurálním charakterem, pak ve spojení s dekalkem a také v imaginativní malbě, kde nadreálný černý přetisk gázoviny tvoří výrazový protiklad k okolní nefigurativní barevné kompozici. Bizarnost otisků vzniklých dělením a mechanickým rozprostřením narušené gázy i sama skutečnost nikdy se neopakující surrealistické hry, jej přivedla k množství inspirativních variant. Šel téměř přímočaře k stěžejnímu tématu své originální práce, ke grafickým parafrázím života.

V další vývojové fázi přetiskoval magické gázové postavy do starých deskriptivních výkresů a do architektonických kresebných studií. Tak stavěl působivý bizardní kontrast estetiky dvou nesourodých světů. Později fantastické figury z gázových monotypů konfrontoval s kresbou nebo s malbou interiérů či krajin s dominantou kozákovských polodrahokamy obdivovaných pro jejich barevnost.

Od září 1966 do konce života vedl estetické oddělení Okresního domu pionýrů a mládeže v Třebíči. Mimo pedagogickou profesi hledal a v ovlivnění Mikulášem Medkem nalézal osobitý surrealistický výraz v malbě, kresbě a grafice, následně i ve svařované ocelové skulptuře figurálního charakteru. Reagoval na podněty vyvěrající ze vztahu člověka k přírodnímu dění, k městské civilizaci a k prostředkům techniky. V komorních sochařských realizacích (do výšky 60 cm), je skladebný středobod určen symetrickou vazbou prostorově spojených prvků. Důležitou funkci připisoval průběhům opticky spíše nepřitažlivých hran zvrásněných řezy autogenem. Právě jimi přeneseně vyjádřil hroty rozporů přítomného světa.

Před koncem 70. let, v etapě osudem určené za cíl, kreslil perem bílou tuší nebo štětcem barvou na černý papír složité lineární struktury evokující spleť neurčité živé tkáně. K této vzájemné záměně barvy podkladu a kreslícího prostředku měl ironizující komentář: Bílý se vkládám do černého světa.

Lze mít za pravdu, že sotva kdy usínal spánkem bez vidin. Právě to nejspíše bylo podstatou jeho surrealistického založení. Snovými imaginacemi figur, vzhledů lidské tváře a organických tkání korigoval v tvůrčí rovině každodenní prožitky skutečnosti. Byl fascinován enigmem rentgenových snímků. Vložil je do několika ocelových soch. Nad nimi jako dotěrné memento, jako věrný strážce i neúprosný ničitel, tísnivé tušení neodkladnosti předčasného konce cesty. Zemřel ve čtyřicátém roce věku na srdeční chorobu, o které věděl od dětství.

Stihl uskutečnit jen dvě samostatné výstavy. Obě v Brně (1966 a 1979). V Třebíči, kde vzniklo vyjma turnovských prvotin celé Kressovo dílo, uvedl Jednotný klub pracujících premiérově úzký výběr tvorby na papíru při vzpomínkovém večeru v prosinci 1981, pět měsíců po umělcově úmrtí. Retrospektivní výstavu, přibližující Kressův tvůrčí profil, Třebíč viděla až v roce 1991, u příležitosti autorova desátého výročí úmrtí a nedožitých padesátých narozenin (Galerie Malovaný dům). O další retrospekci se postaralo v téže galerii Městské kulturní středisko o deset let později. Zato výčet Kressových účastí na kolektivních výstavách je mnohem bohatší. Surrealistická skupina Stir up ho připomenula od roku 2000 na několika svých výstavách. A výčet účastí na surrealistických výstavách v cizině je potvrzením, jaké přízni se tam těšila jeho díla. V rozmezí jedenácti let (1967 – 1977) obeslal osm mezinárodních přehlídek v Jugoslávii, Spolkové republice Německo, Belgii, Španělsku a Nizozemsku.

Ve druhé půlce 70. let patřily Kressovy kresby, malby, monotypy a sochy ke špičkovým výkonům na poli surrealismu u nás. Nic na tom nemohla změnit skutečnost, že vyhraněná nadreálná poloha projevu s odezvami snových vizí tehdy rozhodně nepatřila do rámce obvykle přijímaného umění. Přítomná výstava v Galerii Tympanon má negativa a pozitiva, jež tento výstavní prostor až rozmařile poskytuje. Je sevřená úzkou distancí určujícího schodiště, je nepohodlná nutností stoupat dvě podlaží za exponáty, které nelze vnímat ve vzájemném sousedství. Avšak na každém schodu, druhém či třetím, návštěvník může sledovat jednotlivá závěsná díla separátně, celek si vložit do paměti a mít surrealistickou radost ze zrcadlených autorových myšlenek. Sice zestárlých, ale (po mém soudu) vytrvale živých. Pro vyznavače českého surrealismu 60. a 70. let je celek výstavy rozhodně zdrojem potěšení, protože připomíná důležitého tvůrce. V neposlední řadě je zvláštní možností vidět z blízka každý detail „titulního“ tympanonu a při příchodu také vnitřní zámecké nádvoří, bývalý klášterní Rajský dvůr.

Výstavní připomenutí Lubomíra Kressy třicet šest let od předčasného uzavření jeho tvorby je drobným penízem na splátku dluhu, který má vůči umělci naše kultura úhrnem. Celý závazek bude splacen až konáním Kressovy souborné kurátorské výstavy doprovázené obsáhlým katalogem, lépe komplexní monografií.

 

 

Ukázka z tvorby:

 

Lubomír-Kressa Bez-názvu-ILubomír-Kressa Bez-názvu-IILubomír-Kressa Kamenná-hlava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lubomír-Kressa Postava-ILubomír-Kressa Věčný-chodecLubomír-Kressa Tři-postavy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lubomír-Kressa Postava-IILubomír-Kressa Tkáň

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Lubomír Kressa: Bez názvu I, kombinovaná technika na papíru, 1968. Foto: Jan Dočekal

2/ Lubomír Kressa: Bez názvu II, kombinovaná technika na papíru, 1968. Foto: Jan Dočekal

3/ Lubomír Kressa: Kamenná hlava, olej, 1969. Foto: Jan Dočekal

4/ Lubomír Kressa: Postava I, kresba bílou barvou a otisk gázy na papíru, 1979. Foto: Jan Dočekal

5/ Lubomír Kressa: Věčný chodec, monotyp, 1968. Foto: Jan Dočekal

6/ Lubomír Kressa: Tři postavy, kombinovaná technika na papíru, 1966. Foto: Jan Dočekal

7/ Lubomír Kressa: Postava II, olej, 1967.Foto: Jan Dočekal

8/ Lubomír Kressa: Tkáň, olej, 1980. Foto: Jan Dočekal

 

Lubomír Kressa, výběr z díla k nedožitým pětasedmdesátým narozeninám, Muzeum Vysočiny Třebíč, Zámek 1, Třebíč, Galerie Tympanon. Výstava je přístupná do neděle 10. září, otevřena je od úterý do neděle od 9. do 12. hod. a od 13. do 17. hod., v pondělí je zavřeno. http://www.muzeumtr.cz/

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 04 Srpen 2017 12:03 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Literatura pro děti

25. listopadu od 10:00 do 17:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB