Běloruský prezident jako megaloman a zabiják dětí

Email Tisk PDF

Zabiják plakátPokud divákům představíte psychopatického prezidenta Běloruska jen jako zadumaného vydavatele zlých rozkazů typu „vyhlaďte další Lidice“, kinosál zklame vaši víru v dobro lidí. Diváci totiž nepocítí k psychopatovi valnou nenávist, sehraje-li jej Gary Oldman.

 

 

Tu ostatně necítíme ani k četným politikům či ke kočce domácí, která je přesto nemilosrdný predátor a egoista.

V aktuálním filmu Zabiják a bodyguard zosobnil osvědčený Oldman pána dotyčné východní země, ne však co administrátora, který nevidí krev. Naopak. Hrdý prezident stojí při masakrech osobně a charismaticky nad masovými hroby a likviduje živé. Disidentovi před očima zavraždí synka i manželku. Ve světě pak pobaveně zdůrazňuje: „Hrdino! Za tohle by vás v mé Rusi stáhli z kůže jako králíka.“ Tak to aspoň vymyslil scenárista Thomas O´Connor.

A nikoli, nemám iluzí, že taky podobní diktátoři dodnes existují (jedním může být Kim Čong-un), tady se nicméně jednalo o silnou licenci. A Oldman? Nevím, jestli při natáčení pokorně poslouchal režiséra, ale pochybuji o tom. Ignoruje pojetí zbytku filmu „okolo“, naprosto nic neparoduje (možná to ani neumí) a do the-hitmans-bodyguardprezidentského partu jednoduše vepsal tmavou část vlastní duše. Máme aspoň podobný pocit. Fiktivnímu „majiteli“ Běloruska tím Oldman poskytl porci věrohodnosti, a to začnou. V prvním svém záběru ještě vypadá jako dobrácký Steven Spielberg. Brzy se to ale mění jako mraky. Zahlédneme Rasputina. Draculu, jehož kdysi hrál. I další maniaky.

„Psychopat necítí strach,“ zopakoval nám zrovna nedávno v televizi psychiatr Radkin Honzák. Je to pravda. Oldmanova kreace to bravurně zohledňuje. Taky ale magalomanii a samozřejmý automatismus lhaní, pro psychopaty typický.

Klenutí oblouku zrůdné politikovy postavy pak vyvrcholí v momentě, kdy je dokonce naznačeno, že se prezident díky své smrti stává mučedníkem; to byl také důvod, proč na začátku osobně nepopravil běloruského disidenta, nýbrž jeho rodinu. Nechtěl hrdinu.

Na minimu prostotu ukazuje Oldman věru dost. Hraje ale OPRAVDOVĚ ještě někdo další v tomto bizarním tyátru?

Ale ano. Třeba Salma Hayeková. Na její brutální parodii jižního temperamentu nezapomenete. A Samuel L. Jackson, její filmový muž?

Rovněž bývá označován za herce. Je však... On spíš prostě je.

Narodil se, dodejme, už roku 1948. V tomto filmu mi to připadá k neuvěření. V čase digi-triků bych však věřit měl.

Scénář zaujme i propracovaností při „rehabilitaci“ jeho postavy.

Objevuje se například dávný motiv pomsty za bezdůvodnou vraždu zabijákova otce (kazatele) i odhalení, že zabiják vlastně neschvaluje zabíjení nevinných. Tady už, pravda, hranici nadsázky nerozeznáme. - Anebo ano. Ale každý ji najdeme jinde. Což je vlastně umělecky v pořádku.

Základem tohoto filmu o dvou na sebe nasupených parťácích je přitom jen vtip.

Vtip o ohroženém zabijákovi, který má svědčit v Haagu, a tak dostane bodyguarda. Sám je však natolik „in“, že ochrání levačkou sebe i strážce.

Bylo by to, pravda, málo, takže byl tento fór integrován. Bodyguard je navíc „nejlepším v oboru na světě“ a role se díky tomu mohou obracet. Tam a zpátky. Zabiják má u mezinárodního tribunálu svědčit proti zmiňovanému vládci Bílé Rusi, ten ovšem tahá za nitě i za katrem a mohla díky tomu být natočena jedna z nejšílenějších akčních podívaných všech dob. Tento snímek. Při jeho sledování ale bohužel asi ztratíte schopnost rozlišit, kde jde o nadsázku.

Celek ovšem šlape, a to i dík soundtracku. Využíváním hitů a retrospektivami upomíná film na Tarantina. Kombinace písní a scén je občas neuvěřitelná a zvlášť baví v autobuse s jeptiškami či momentě, kdy bodyguard vědomě vysadí a dá si sklínku. Neztratil chuť pít, ale lidstvo okolo (jež vidíme v malém), po právu ztratilo hlavu. A také představitel bodyguarda navíc hrát umí, i všimněte si třeba, jak děkuje ve finále jistému občanovi za přistrčení pistole; to šmíra není.

Až kreslené grotesce anebo sérii Růžový panter se blíží pasáž, v níž osobní strážce bravurně likviduje vrahy, kteří se pouštějí marně za zabijákem za jeho úniku městem. Vtipu však dosahují i některé odkazy. Například ten na skautskou přísahu (připomenuta před elektrošoky), anebo ty na pány Kurosawu, Asimova a Clouseaua. Vrcholnou sekvencí se stala  uhrančivá honička aut, motocyklu a člunu Amsterdamem, sekvence časově všitá přesně na správně vypočítané a prověřené místo. Krásy onoho města s kanály navíc udá až nečekaně dobře.

Nu, a na příkladě finálního záběru na vrtulník v korelaci s Oldmanem a Jacksonem si potvrďte i nesporné vizuální kvality díla, které šetří lacinými střihy. A ta hrozná míra násilí?

„Je to přece komedie, proč tohle?“ hrozí se zvlášť starší divák. Sám bych tak nemoralizoval.  Hollywood udržuje dál jisté kodexy, ale násilí ve filmech bude navzdory tomu přibývat a uděláme s tím málo. Maximálně se můžete ptát, co je víc „fér“.

Úplně pohádkový, a přece smrtelně vážně se tvářící Rambo IV (263 samostatně zobrazených smrtí)?

Nebo snad Zabiják a bodyguard, film lehkomyslně se rouhající a bezstarostně kombinující masakr a humor?

Odpovědět neumím. Ještě ovšem trochu pamatuji léta šedesátá a neumím si představit, že by tenkrát podobný mix fórů a brutality (i včetně podřezávání svůdníka střepem) v biografu někdo akceptoval.

Ale to je to. Srovnávat nelze a karavana táhne dál. K nebi těžko.

The Hitman´s Bodyguard. Scénář Tom O´Connor. Režie Patrick Hughes. Hrají Samuel L. Jackson, Ryan Reynolds, Gary Oldman, Salma Hayeková a další. USA 2017. 118 minut

 

Trailer:

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Ivo Fencl

Ivo Fencl foto Eva Smolíková

(16. 4. 1964 v Plzni) Labilní i silná (souběh) osobnost, která se realizuje prvořadě psaním, ale i četbou. Bude vám vykládat, že tvoří jen kvůli jisté Jorice (své femme fatale), ale máme podezření, že těch důvodů skrývá víc.

 



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Literatura pro děti

25. listopadu od 10:00 do 17:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB